6 C 42/2023-57 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 8. 2. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 5.915 Kč, 4.030 Kč a 2.015 Kč z titulu neuhrazených příspěvků za provoz motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dle tvrzení žalobce takto provozoval vozidlo od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 (91 dnů), od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 (62 dnů) a od 1. 9. 2021 do 1. 10. 2021 (31 dnů). Žalobci tím vznikl nárok na uvedené příspěvky, o které žalovaného upomněl prostřednictvím písemných výzev. Žalobce dále požadoval tři poplatky spojené s mimosoudním uplatněním po 300 Kč a zákonné úroky z prodlení uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Ze zprávy Městského úřadu v Kostelci nad Orlicí (na č. l. 47 soudního spisu) soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodných dobách uvedených v žalobě vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Žalovaný byl vyzván k uhrazení příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] ve výši 5.915 Kč dopisem ze dne 17. 2. 2022 (na č. l. 15 soudního spisu), ve kterém byla stanovena splatnost příspěvku do 60 dnů od doručení a který byl žalovanému odeslán (viz potvrzení na č. l. 24). Dalším dopisem ze dne 5. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k uhrazení příspěvku ve výši 4.030 Kč ve stejné splatnosti (viz č. l. 6 spisu); dopis byl žalovanému odeslán (viz potvrzení na č. l. 11). Konečně dopisem ze dne 23. 6. 2022 byl žalovaný vyzván k uhrazení příspěvku ve výši 2.015 Kč, opět ve stejné splatnosti (viz č. l. 32 spisu); i tento dopis byl žalovanému odeslán (viz potvrzení na č. l. 34). Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon), jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, a nejde-li o vozidla vyřazená z provozu, vyvezená do jiného státu, zaniklá či odcizená. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel a výši náhrady nákladů stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. v § 2 a v § 2a. V projednávané věci činí denní sazba příspěvku 65 Kč, náhrada nákladů mimosoudního vymáhání pro každý z tří případů 300 Kč. Příspěvek je podle § 4 odst. 7 zákona splatný ve lhůtě nejméně třiceti dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě povinné osobě. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 2.252 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.