7 C 27/2023-69 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou uplatněnou u soudu dne 14. 12. 2022 zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu uznání dluhu. Žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 20. 9. 2019 k účtu [číslo] [bankovní účet] úvěr v souhrnné výši 264 775 Kč za účelem konsolidace dluhů žalovaného z úvěrů či půjček poskytnutých žalobcem či třetími osobami a zbývající část úvěru ve výši 115 225 Kč byla žalovanému poskytnuta bez sledování účelu použití prostředků. K čerpání úvěru žalovaným došlo bezhotovostně 20. 9. 2019. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 9,4% a zavázal se splatit vyčerpanou jistinu postupně, počínaje dnem 20. 11. 2019 v pravidelných měsíčních splátkách po 5 687 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V dodatku ze dne 9. 3. 2021 se žalovaný zavázal splatit jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny měsíčními anuitními splátkami po 6 259 Kč. Dodatek byl uzavřen, protože na základě čerpání úvěru žalovanému vznikl dluh, který ke dni podpisu dodatku činil 365 650,54 Kč, z toho vyčerpaná jistina úvěru činila 361 051,24 Kč, úroky z úvěru 4 207,44 Kč, úrok z prodlení 11,86 Kč a poplatky 380 Kč. Tento dluh žalovaný uznal svým podpisem dodatku co do důvodu a výše. Žalovaný, ale uhradil pouze 15 pravidelných splátek, a proto byl úvěr prostřednictvím zesplatňujícího dopisu zesplatněn ke dni 28. 9. 2022 a žalobci vznikla pohledávka ze smlouvy za žalovaným ke dni 8. 12. 2022 ve výši 428 123,77 Kč, sestávající z jistiny ve výši 361 051,24 Kč, poplatků úvěru ve výši 6 060 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 49 072,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 939,89 Kč a příslušenství sestávající z úroku a úroku z prodlení. Protože byl žalovaný k nařízenému jednání řádně předvolán a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o úvěru reg. č. 0099024049540 uzavřené mezi účastníky řízení dne 20. 9. 2019 bylo mimo jiné zjištěno, že žalobce žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 380 000 Kč za účelem konsolidace dluhů, který se žalovaný zavázal splácet žalobci po 5 687 Kč měsíčně. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru reg. č. 0099024049540, uzavřeného mezi účastníky řízení dne 9. 3. 2021 bylo mimo jiné zjištěno, že celková výše úvěru ke dni uzavření dodatku ve smlouvě o úvěru činila 361 051,24 Kč, spolu s úroky a poplatky pak 365 650,54 Kč, výše anuitní splátky 6 259 Kč a celková splatná částka 512 586,33 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem uznal, že mu vůči žalobci vznikl dluh, který ke dni podpisu dodatku činil 365 650,54 Kč, z toho vyčerpaná jistina úvěru 361 051,24 Kč, úroky z úvěru 4 207,44 Kč, úrok z prodlení 11,86 Kč a poplatky 380 Kč, a dále žalovaný tento dluh vůči žalobci uznal co do důvodu a výše a zavázal se, že vyčerpanou jistinu úvěru splatí do 20. 5. 2028 ve splátkách v dodatku ke smlouvě o spotřebitelské, úvěru konkrétně vymezených. Soud projednávanou věc posoudil dle § 2053 o. z., podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu není novým právním titulem závazku. Zakládá se jím právní domněnka, že dluh v době jeho uznání existoval, která je ovšem vyvratitelná důkazem opaku. Znamená to, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Procesním důsledkem uznání dluhu je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na kterém je, chce-li být ve sporu úspěšný, aby prokázal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo jinak zanikl. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o. z.) je k jeho platnosti třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví. Nemusí být tedy výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení, stačí, že písemný projev obsahuje také údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném právním jednání důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají. Protože žalovaný v řízení ani netvrdil, že předmětný dluh nevznikl, byl splněn nebo jinak zanikl, soud žalobě vyhověl, a to i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 14 685 Kč, odměny advokáta za čtyři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (4x 9 780 Kč a 4x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH v částce 8 467,20 Kč.