13 C 65/2023-188 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, vyčleněného geometrickým plánem číslo , hodnota, ze dne 9. 3. 2023, katastrální území , adresa, . Žalobce svůj nárok odůvodnil tvrzením, že se stal vlastníkem předmětného pozemku vydržením. Uváděl, že pozemek nabyl v dobré víře, že je jeho vlastníkem, když jednak pozemek v dobré víře užíval už jeho právní předchůdce, otec žalobce, který předmětný pozemek užíval od roku 1976. Právní předchůdce žalobce následně daroval žalobci pozemek, a to darovací smlouvou ze dne 20. 4. 2009. Žalobce tvrdil, že skutečnost, že sporný pozemek není v jeho vlastnictví, zjistil až v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí domu v roce 2022.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, ani žalobce sám, nejednali v dobré víře, když věděli, že tím, že se ujali držby, působili žalované bezdůvodnou újmu. Podle názoru žalované právní předchůdce žalobce nejednal v nikoliv poctivém úmyslu, když se držby ujal svémocí a lstí. Žalovaná tvrdila, že právní předchůdce žalobce i žalobce sám jednali nepoctivě.3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 24. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 581 m², zapsané na LV , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , název kraje, Katastrální pracoviště , adresa, .4. Z informace o pozemku ze dne 27. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, zapsané na LV , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , název kraje, , Katastrální pracoviště , adresa, .5. Z darovací smlouvy ze dne 20. 4. 2009 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce , jméno FO, daroval mimo jiné i pozemek parc. č. , hodnota, žalobci.6. Z geometrického plánu na č. l. 14 spisu soud zjistil polohu parcel účastníků i části pozemku , hodnota, , která je předmětem tohoto sporu a která je na tomto plánu označena novým číslem parcelním , hodnota, .7. Z vytyčovacího návrhu , tituly před jménem, , jméno FO, č. l. 15 ze dne 9. března 2023 soud zjistil polohu sporné části pozemku č. , hodnota, .8. Z ortofotomapy na č. l. 34 soud zjistil stav v terénu samotném, včetně polohy opěrné zdi a živého plotu.9. Z darovací smlouvy ze dne 17. 9. 2010 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalované a žalovaná uzavřeli darovací smlouvu, na základě které nabyla žalovaná mimo jiných nemovitostí též pozemkovou parc. č. , hodnota, ve , adresa, .10. Z fotodokumentace na č. l. 45-71 spisu soud zjistil skutečnost, že na sporném pozemku se nachází opěrná zeď vybudovaná žalobcem. Na hranicích pozemku č. , hodnota, a č. , hodnota, je vybudován drátěný plot žalovanou. Na hranicích těchto dvou pozemků se také nachází jímka, do které ústí vývody dešťové vody, z nemovitostí obou účastníků. Opěrná zeď je vybudována z betonových tvárnic – plotovek v souvislé konstrukci do výše zhruba 1,25 m. Z této jednolité konstrukce pak vystupují jednotlivé sloupky o výšce 75 cm. Soud připomíná, že výšku stanovuje z počtu jednotlivých betonových tvárnic, kdy je známo, že výška jedné plotovky je 25 cm. Jednolitá zeď je vybudována z pěti tvárnic, jednotlivé sloupky jsou pak vybudovány ze tří tvárnic.11. Z oznámení zahájení řízení o odstranění stavby ze dne 12. září 2022 má soud za prokázané, že Městský úřad v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí, zahájil řízení o odstranění stavby, a to opěrné zdi na pozemku p. č. , hodnota, .12. Z usnesení o přerušení řízení ze dne 31. října 2022 má soud za prokázané, že Městský úřad v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí, řízení přerušil do doby ukončení řízení vedeného před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou.13. Z fotodokumentace na č. l. 91-96 soud neučinil žádný skutkový závěr, neboť tyto fotografie nejsou dostatečně popisné pro skutkové závěry v této věci. Fotografie sice zachycují částečný stav doby jejich pořízení, avšak z těchto fotografií nelze přesně určit, o jakou část živého plotu se jedná, zdali se jedná o živý plot mezi pozemky účastníků, ale hlavně z fotografií nelze určit, v jaké vzdálenosti od domu žalobce se tento živý plot nacházel. Při porovnání těchto fotografií s ortofotomapou na č. l. 34 a fotodokumentací na č. l. 45-52 lze pouze usoudit, že v době, když byla vystavěna opěrná zeď, pak k této zdi přiléhala část ohraničená živým plotem, který však nezasahuje ani do poloviny délky hranice mezi pozemky.14. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento původní vlastník nemovitosti, kterou nyní vlastní žalovaná, se žalobcem ani jeho právním předchůdcem, nikdy neřešili otázku hranic mezi pozemky č. , hodnota, a č. , hodnota, . V terénu nebyla hranice vyznačena. Vlastníci se orientovali podle živého plotu, ke kterému dosypávali terén. Svědek nahlédnutím do pozemkové mapy nabyl dojem, že se hranice pozemku nacházejí až za živým plotem, ale nikdy to neřešil. Největší přesah byl ve spodní části pozemku. Kanalizaci svědek napojoval do šachty, která byla na pozemku žalobce. Svědek si nevybavoval, že by ke garáži žalobce vedla zámková dlažba.15. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , matky žalované, soud zjistil, že tato svědkyně začala řešit otázku sporného pozemku v době, kdy dům zakoupili. Už tehdy věděli, že reálný stav neodpovídá stavu, který je na mapě. Tehdy se s právním předchůdcem žalobce dohodli na tom, že může pozemek dočasně využívat, protože tam měl složené dřevo. Asi po roce právní předchůdce žalobce dřevo odklidil, a poté byl na pozemku pouze trávník. Poté, co svědkyně začala v nemovitosti bydlet, chtěla pozemek oplotit. V té době byl vlastníkem nemovitostí žalobce. Ten na pozemek ukládal nějaké věci, jako například stavební suť a podobně. Svědkyně nechtěla dělat žádné problémy, a i proto věc řešili ústně, nikdy neposílala žalobci žádnou oficiální výzvu. Svědkyně měla za to, že si právní předchůdce žalobce uvědomuje, že sporný pozemek patří žalobkyni a že je problém jenom v tom, kdy si najde čas na vyklizení pozemku. První reálné vyměření pozemku v terénu bylo až v roce 2022. Žalobce plot na pozemku postavil v roce 2013. Plot byl postaven v době, kdy se v nemovitosti žalovaných nikdo nenacházel. Svědkyně se do domu vrátila asi po týdnu a zjistila, že na jejich pozemku stojí plot. Žalobce jí k tomu řekl, že plot je na jeho pozemku a že s tím nic nebude dělat. Po celých 9 let vše řešili se žalobcem pouze ústní formou, kdy se opětovně domáhali odstranění plotu. Žalobce sliboval odstranění plotu v budoucnosti. Svědkyně uvedla, že celou věc řešila i s právním předchůdcem žalobce, ale ten zastával postoj, že pozemek je žalobce a musí si to svědkyně vyřídit s ním. Plot mezi pozemky nebyl postaven proto, že to nebylo považováno za nutné, v okolí mezi sousedy žádné ploty nejsou a sousedi si vzájemně ctili své hranice. Žalobce přišel s nabídkou odkupu pozemku a nabídl žalované částku 80 000 Kč. Tato nabídka byla odmítnuta, protože žalovaná má zájem pozemek využívat. Odpadová šachta se podle svědkyně nachází na pozemku žalované. Na to je svého času upozornil právní předchůdce žalobce, když nemohli najít druhou odpadovou komoru. Žalobce měl do této šachty zavést bez vědomí žalované kondenzační trubku a trubku na odpadovou vodu dešťové vody.16. Z výslechu , jméno FO, , otce žalobce, soud zjistil, že pozemek právní předchůdce žalobce zakoupil v roce 1976 od obce. Na pozemku začal stavět dům a v roce 1987 dům zkolaudoval. Jeho soused byl tehdy pana , jméno FO, , který pozemek nabyl stejným způsobem, začali stavět zhruba ve stejnou dobu. Hranice mezi pozemky byla vytyčena kolíky. Tehdy byly tedy pozemky využívány tak, jak byly vykolíkovány v terénu. Po panu , jméno FO, nemovitost nabyl svědek , jméno FO, , hranice byla vedena stále stejně. Svědek , jméno FO, popřel, že by pozemek pana , jméno FO, užíval, že by tam měl uskladněné dřevo či něco podobného. , jméno FO, koupili nemovitost nějací Holanďané a po nich žalovaná strana. Svědek , jméno FO, popřel, že by jeho kdokoliv upozornil na fakt, že by měl užívat cizí pozemek v době, kdy byl vlastníkem nemovitosti. O problémech se dozvěděl až v roce 2022, kdy mu to oznámila matka žalované. Svědek tvrdil, že proto, že se neustále sesunovala půda na pozemku, vykopal základ, na který časem později postavili plot. Plot měl být vystaven zhruba rok po vybudování základů. V té době byl již vlastníkem pozemku žalobce. Svědek tvrdil, že nevytyčil hranici pozemku č. , hodnota, , pozemek byl vytyčen v době koupě. Dům byl zkolaudován někdy v roce 1988 poté, co se svědek do nemovitosti nastěhoval. Svědek tvrdil, že nikdy nebylo sporu o hranice pozemku a vždy měl složené věci na svém pozemku.17. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že v době, kdy dům, který je v současné době ve vlastnictví žalované, koupili, věděli, kde vede hranice pozemků, neboť tato hranice byla vytyčena mezníky v terénu. Samotnou hranici účastníci příliš neřešili, nechávali to na dobu, kdyby měli stavět plot. Svědkyně