3 C 204/2024-26 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 26. 6. 2024 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se zaplacení dlužného vodného a stočného. Tvrdil, že je provozovatelem vodovodu a kanalizace. Dále tvrdil, že uzavřel se žalovanou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod ve smyslu ust. § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Dále tvrdil, že dodával žalované vodu a odváděl odpadní vodu v odběrném místě , adresa, , vše podle smlouvy. Žalované tak vznikla povinnost platit vodné a stočné ve smyslu ust. § 20 téhož zákona. Žalovaná nezaplatila vodné a stočné 13380 Kč za dobu od 12. 1. 2023 do 30. 10. 2023 (na celkem vyúčtovaných 17380 Kč zaplatila pouze 4000 Kč, zbytek dluží). Je v prodlení se zaplacením.2. Tato tvrzení soud ověřil z přiložených listin – dne 13. 4. 2023 žalovaná přistoupila ke smlouvě o dodávce vody mezi žalobcem a , právnická osoba, ze dne 28. 6. 2021 pro výše uvedené odběrné místo (dokládají smlouva a dohoda o přistoupení k platbám vodného a stočného). Zavázala se tak platit žalobci vodné a stočné. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení vodného a stočného fakturami č. , anonymizováno, (na 11546 Kč za dobu od 4. 4. do 30. 10. 2023, za 67 m3, se splatností 15. 11. 2023) a č. , anonymizováno, (na 5834 Kč za dobu od 12. 1. 2023 do 3. 4. 2023, za 123 m3, se splatností 28. 4. 2023). Dodávka a odvod vody nebyly sporné.3. Žalovaná tvrdila, že v rozhodné době nebydlela v odběrném místě, bydlel tam její švagr s rodinou. Ten neohlásil žalobci změnu odběratele. Žalovaná mu to také neohlásila, neukončila smluvní vztah se žalobcem. Jiné námitky již neuplatnila.4. Posuzovaný případ je svým charakterem občanskoprávním nárokem na zaplacení vodného a stočného ve smyslu ust. § 8 odst. 16 a odst. 17 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu etc. Žalovaná nezaplatila vodné a stočné, ačkoliv žalobce splnil smluvní povinnost a upomenul ji o zaplacení. Žalovaná je tedy v prodlení se zaplacením. Proto žalobci vznikl nárok i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)5. Námitky žalované nemají vliv na výsledek tohoto sporu - pokud se žalovaná odstěhovala z odběrného místa, potom bylo na ní, aby to sdělila žalobci a ukončila sním smluvní vztah. Když tak neučinila, stále ji stíhá povinnost platit za dodávku vody a odvod odpadních vod. Proto soud vyhověl žalobě.6. Podle ust.§ 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč ...... 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč ... 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč ... 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč ..... 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč ... 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč .....9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč ......48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust.§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)7. V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč .... 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč ... 500 Kč. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu)8. Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu.9. Za tarifní hodnotu soud považuje 13380 Kč. Zástupce žalobce provedl 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby. Za jeden úkon právní služby činí odměna 300 Kč. Podle ust.§ 13 advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výloh vždy 300 Kč za 1 úkon právní služby, za 3 úkony tedy 300 Kč. Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Celkem tak bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2000 Kč.10. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody.11. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).12. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalovaná požádala o rozložení plnění do splátek po 500 Kč měsíčně. Soud zjistil z její výpovědi, že nedokáže splatit celou částku najednou. Žije sama se 2 malými dětmi, s nikým nevede společnou domácnost. Nikdo jí nepřispívá na výživu. Bydlí v nájemním bytu, nájemné platí 6200 Kč, k tomu 2500 Kč za elektřinu, vždy měsíčně. Pobírá rodičovský příspěvek 13000 Kč měsíčně, dále příspěvek na bydlení 7800 Kč měsíčně a ještě přídavky na děti 1600 Kč měsíčně. Nemá jiné příjmy, nevlastní hodnotný majetek. Přitom žalovaná projevila ochotu splácet po 500 Kč měsíčně. Proto soud uznal, že neutěšené majetkové poměry žalované a její dobrá vůle splácet závazek odůvodní rozložení plnění do splátek. Lze se nadít, že rozložením plnění nebude žalobce výrazněji poškozen. Naproti tomu pro žalovanou by nutnost neprodleného splacení celého dluhu vyvolala existenční ohrožení.