3 C 233/2023-186 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 18. 12. 2023 žalobu ve věci výše rubrikované. Tvrdil, že je vlastníkem domu výše popsaného. Soud ověřil toto tvrzení z výpisu z Katastru nemovitostí.2. Dále žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu o pronájmu bytu v domě výše popsaném.3. To je soudu známo z úřední činnosti – v řízení , spisová značka, rozhodoval o výpovědi z nájmu bytu a v něm již ověřil vznik nájemního vztahu na základě smlouvy ze dne 1. 12. 2015, ve znění dodatku ze dne 9. 1. 2016.4. Dále žalobce tvrdil, že nájem skončil výpovědí nájemní smlouvy pro neplacení nájemného. I to je soudu známo z úřední činnosti (z řízení výše popsaného) – žalobce vypověděl nájem výpovědí ze dne 14. 1. 2021. Žalovaná se v onom řízení neúspěšně domáhala neoprávněnosti výpovědi. Soud zamítl její žalobu rozsudkem ze dne 2. 11. 2022, č. j. , spisová značka, a posoudil výpověď jako platnou. Řízení prošlo odvolací i dovolací fází a rozsudek je pravomocný.5. Dále žalobce tvrdil, že vyzval žalovanou k vyklizení bytu. To soud ověřil z výzvy ze 25. 10. 2023, dokladu o jejím odeslání poštou. Ze záznamu Pošty na vrácené nevyzvednuté dodejce plyne, že dne 29. 10. 2023 doručovatelka nezastihla žalovanou, oznámila jí to a uložila zásilku do 13. 11. Žalovaná si ji nevyzvedla.6. Dále žalobce tvrdil, že žalovaná nevyklidila byt. To nebylo sporné a plyne to i ze všech písemností, jež žalovaná v tomto sporu zaslala soudu.7. Žalovaná se nedostavila k soudu a opakovaně žádala o odročení jednání. Tvrdila, že je nemocná a že jí to brání v účasti na jednání. Svoje tvrzení podpořila Rozhodnutím o pracovní neschopnosti z 23. 11. 2023 a lékařskými zprávami od , jméno lékaře, , , jméno lékaře, a , jméno lékaře, . Soud neakceptoval její žádosti o odročení a, Anonymizováno, posoudil je jako nedůvodné výmluvy vedené snahou o oddálení rozhodnutí ve věci. Doklady předložené žalovanou nesvědčí o tom, že by jí zdravotní stav bránil v účasti na soudním jednání, zejména v kontextu se zprávami ošetřujícího lékaře , jméno lékaře, a se sdělením , jméno lékaře, - z nich plyne, že žalovaná byla schopna účasti na jednání. Soudní jednání bylo také nařízeno na denní dobu, kdy má žalovaná povolené vycházky. A v neposlední řadě je soudu známo, že žalovaná se zúčastní soudního jednání tam, kde sama chce - ve věci , spisová značka, se dostavila k jednání 13. 5. 2024, ačkoliv v téže době žádala v této věci o odročení s poukazem na nepříznivý zdravotní stav.8. Co do meritu věci namítla žalovaná, že žalobce není vlastníkem domu. Této námitce soud nepřisvědčil, když z výpisu z Katastru nemovitostí byl zjištěn opak. Soudu je rovněž známo z úřední činnosti, že žalovaná neuspěla ve sporu o určení vlastnictví k domu , spisová značka, , kde její žaloba byla zamítnuta dne 13. 5. 2024. Na výsledek tohoto sporu nemá vliv tvrzení žalované o tom, že v insolvenčním řízení došlo k pletichám při prodeji domu, když takové tvrzení se netýká právního vztahu mezi účastníky tohoto sporu.9. Dle ustanovení § 2292 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že nájemce odevzdá pronajímateli byt v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o tom, že již skončil nájemní poměr mezi účastníky sporu a že žalovaná nesplnila povinnost odevzdat byt žalobci. Obývá jej tedy bez právního důvodu. Žalobce ji vyzval k opuštění bytu. Je tedy povinna jej vyklidit. Proto soud vyhověl žalobě.11. Žalobce uspěl ve sporu, a má tak právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu. Podle ust.§ 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení, které žalobce vynaložil, sestávají z náhrady nákladů zastoupení a zaplaceného soudního poplatku 2000 Kč. Podle ust.§ 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.12. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč. 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč. 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč. 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč. 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč.. 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč..9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč.48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust.§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)13. Za tarifní hodnotu je třeba považovat 10000 Kč (ve smyslu ust. § 9 odst. 1 advokátního tarifu). Zástupce žalobce účelně vykonal 5 úkonů právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k vyklizení, podání žaloby, poradu s klientem, účast při soudním jednání 26. 6. 2024. Tomu odpovídá odměna ve výši 5 x 1500 Kč. Podle ust. § 13 advokátního tarifu mu náleží dále paušální náhrada hotových výloh ve výši 5 x 300 Kč. Dále mu náleží náhrada času promeškaného účastí při jednáních, která se nekonala (15. 5. 2024 bylo odročeno pro pozdní doručení předvolání žalované a 17. 6. 2024 zmařila žalovaná jednání nedůvodnou omluvou), vždy ve výši ½ mimosmluvní odměny, podle ust. § 14 odst. 2 advokátního tarifu. Dále náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 398/2023 Sb. za 3 cesty ze Dvora Králové nad Labem do Rychnova nad Kněžnou a zpět (při vzdálenosti 2x 56 km, průměrné spotřebě vozidla 5 l/100 km, ceně motorové nafty 38,70 Kč/l, paušální náhradě 5,6 Kč/km) – 25300,08 Kč. A dále náhrada času promeškaného při cestách, dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 1200 Kč za 12 půlhodin. Dále žalobce musel zaplatit soudní poplatek 2000 Kč. Celkem soud přiznal žalobci právo na náhradu ve výši 16230,08 Kč. Soud mu nemohl přiznat náhradu odměny za účast při jednáních 15. 5. 2024 a 17. 6. 2024, jež neproběhla, protože za ni náleží zástupci pouze náhrada promeškaného času, jak výše uvedeno. Dále mu nepřiznal 2x paušální náhradu hotových výloh (2 x 300 Kč) – ty se vážou k úkonům právní služby, nikoliv k náhradě za ztrátu času.14. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soud vymezil lhůtu k plnění shodně, když to má za přehlednější a pro účastníky tak vhodnější řešení.15. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).16. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Nikdo z účastníků o nich nic netvrdil a neplynou ani z obsahu soudního spisu.