6 C 101/2024-34 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu neuhrazeného příspěvku za provoz osobního automobilu reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 do 2.500 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dle tvrzení žalobce takto provozoval vozidlo od 23. 1. 2023 do 24. 7. 2023 (tedy 183 dnů) a žalobci tím vznikl nárok na příspěvek ve výši 11.895 Kč, o který žalovaného upomněl prostřednictvím písemné výzvy. Žalobce dále požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z kupní smlouvy (č. l. 8 soudního spisu) soud zjistil, že žalovaný zakoupil předmětné vozidlo dne 29. 10. 2022 od , jméno FO, . Žalovaný byl vyzýván k uhrazení příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, dopisem ze dne 14. 9. 2023, ve kterém byla stanovena splatnost příspěvku do 60 dnů od doručení, a který byl žalovanému doručen dne 18. 9. 2023 (č. l. 10 a 14 soudního spisu). Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného ještě před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu (č. l. 17 soudního spisu).Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon), jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, a nejde-li o vozidla vyřazená z provozu, vyvezená do jiného státu, zaniklá či odcizená. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel a výši náhrady nákladů stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. v § 2 a v § 2a. V projednávané věci činí denní sazba příspěvku 65 Kč, náhrada nákladů mimosoudního vymáhání pak 300 Kč. Příspěvek je podle § 4 odst. 7 zákona splatný ve lhůtě nejméně třiceti dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě povinné osobě.Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 2.252 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.