7 C 194/2024-52 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou uplatněnou u soudu dne 21. 5. 2024 zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení úvěru, který žalobce žalované poskytl na základě smlouvy o úvěru č. 23619028 ze dne 14. 2. 2023 ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a další poplatky vrátit k datu splatnosti, a to do 31. 3. 2023. Úvěr byl žalované vyplacen dne 14. 2. 2023 na účet č. , č. účtu, . Žalovaná si při sjednávání smlouvy sjednala volitelné služby, a to službu , Anonymizováno, za 110 Kč, službu , Anonymizováno, za 165 Kč a , Anonymizováno, za 29 Kč. Žalovaná, ale žalobci ničeho neuhradila a žalobce má za žalovanou pohledávku ve výši 9 334 Kč, sestávající z poplatku z poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatku , Anonymizováno, za 110 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, za 165 Kč, a poplatku za , Anonymizováno, za 29 Kč. Dále žalobce po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních devadesát dnů prodlení ve výši 839,67 Kč. Žalobce po žalované tedy požaduje celkem (9 334 Kč + 839,67 Kč) 10 173,67 Kč.Před poskytnutím úvěru žalobce posoudil úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých informací o počtu členů v její domácnosti, o jejich příjmech, pravidelných měsíčních výdajích a příjmech žalované, které si žalobce ověřil a dále nahlédl do výpisu z centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru hledaných osob, politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku, sankčních seznamů a interního registru historie klienta.2 Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, a protože nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3 Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované u žalobce bylo zjištěno, že žalovaná žalobci uvedla, že žije sama, žádné další půjčky nemá, její ověřený čistý měsíční příjem činí 28 764 Kč a její měsíční výdaje 16 000 Kč.4 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 14. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 7 000 Kč s výše uvedenými volitelnými službami a žalovaná se zavázala poskytnutou částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč a poplatků za volitelné služby žalobci zaplatit do 31. 3. 2023.5 Soud nahlédnutím do soudního systému ISAS zjistil, že u zdejšího soudu je proti žalované mimo jiné vedeno řízení pod sp. zn. 10 C 297/2023 ve věci žalobce , právnická osoba, . pro nezaplacení úvěru poskytnutého žalované smlouvou o úvěru ze dne 18. 5. 2021 ve výši 29 298,26 Kč, pod sp. zn. 10 C 82/2024 ve věci žalobce , právnická osoba, . o zaplacení 119 000 Kč, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2022, pod sp. zn. 10 C 216/2024 ve věci žalobce , právnická osoba, ., o zaplacení 800 000 Kč, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2022 a pod sp. zn. 10 C 258/2024 ve věci žalobce , právnická osoba, ., o zaplacení 25 000 Kč, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o úvěru ze dne 31. 1. 2023.6 Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).8 Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.9 Soud má za to, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když žalobce řádně neposuzoval úvěruschopnost žalované, neboť si neověřil, jaké jsou její skutečné výdaje např. výpisy z jejího běžného účtu a spokojil se pouze informacemi poskytnutých žalovanou, která uvedla, že žádné jiné půjčky nemá, což se rozhodně nezakládá na pravdě, jak je uvedeno shora. Žalobce povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele - žalované splácet spotřebitelský úvěr nesplnil a úvěr mu poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.10 Protože žalobce žalované prokazatelně poskytl na tuto neplatnou smlouvu 7 000 Kč, na kterou žalovaná doposud nic nezaplatila, obohatila se žalovaná na úkor žalobce ve smyslu § 2993 o. z., když žalobce plnil, aniž tu byl platný závazek. Žalobce má tedy právo na vrácení toho, co plnil. Žalovaná má žalobci vrátit 7 000 Kč, které jí soud uložil žalobci zaplatit spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. nárok. Výši těchto úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.11 Protože žalobce má tedy právo pouze na to, co plnil na neplatnou smlouvu, byla žaloba ohledně dalších ve smlouvě sjednaného plnění, zamítnuta.12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci byl převážně úspěšný žalobce, a to ze 38 %, když odečteme jeho úspěch od neúspěchu žalované. Jeho náklady ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b o.s.ř. a 21 % DPH ve výši 252 Kč. 38 % z těchto nákladů pak činí 856 Kč.