7 C 267/2023-50 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném, žalobou uplatněnou u soudu dne 26. 9. 2023, zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení půjčky, kterou žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , ve výši 12 000 Kč na základě smlouvy o půjčce č. 276306189 ze dne 15. 12. 2005, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 19 968 Kč (12 000 Kč + 7 968 Kč) v 52 pravidelných týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období. Při řádném splácení půjčky by splatnost poslední splátky, jakož i splatnost celého závazku připadla na 14. 12. 2006. Souhrnný poplatek je jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaný půjčku včetně sjednaného příslušenství řádně nesplatil, právnímu předchůdci žalobce zaplatil pouze 1 000 Kč, které byly započítány na souhrnný poplatek a žalovaný se tak ode dne 15.12.2006 dostal do prodlení s úhradou 18 968 Kč.Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem, společností , právnická osoba, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (viz čl. 7) a žalobcem došlo k postoupení předmětné pohledávky právního předchůdce žalobce za žalovaným na žalobce, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 11. 9. 2018 (viz čl. 6).Ode dne postoupení pohledávky žalovaný uhradil dalších 1 000 Kč, které byly alokovány v souladu se zákonem na úroky z prodlení, které činily 8 645,22 Kč a po této platbě 7 645,22 Kč. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 12 000 Kč, nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 6 968 Kč a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 7 645,22 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok.Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho přítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným dne 15. 12. 2005 bylo zjištěno, že mezi účastníky smlouvy byla uzavřena smlouvy o půjčce č. 276306189, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobce vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 384 Kč.Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , byla platně uzavřena smlouvu o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 658 odst. 1 obč. zákoníku při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku ve výši 12 000 Kč. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 517 obč. zákoníku v tehdy platném znění. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 163/2005 Sb., které stanovilo úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá zvýšené o 7% bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení žalobce ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 252 Kč.