13 C 296/2023-140 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

I. Vymezení věci1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 12. 2023 domáhal určení, že je vlastníkem stavby č. e. , hodnota, , stavba občanského vybavení, nacházející se na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, . Uvedl, že stavba (tzv. areál zdraví) byla postavena v rámci akce Z v roce 1980. Investorem byl , právní předchůdce žalobce, , kterému byla stavba předána do užívání 5. 3. 1981. Žalobce proto nabyl vlastnické právo ke stavbě podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „zákon č. 172/1991 Sb.“), a to ke dni účinnosti tohoto zákona. Žalobce stavbu užívá a provozuje jako svůj majetek od okamžiku, kdy ji nabyl. Od roku 1999 ji pronajímá , právnická osoba, . Stavba po celou dobu slouží jako zázemí pro hráče tenisu. Určení vlastnického práva je nezbytné k tomu, aby žalobce mohl být jako vlastník stavby zapsán do katastru nemovitostí.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že vlastníkem stavby je stát podle § 8 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném od 29. 6. 2012, neboť žalobce neuplatnil svůj nárok na získání majetku v zákonné lhůtě.3. Žalobce v návaznosti na vyjádření žalovaného upravil svá žalobní tvrzení co do právního hodnocení skutkového stavu věci tak, že stavbu mimořádně vydržel k 1. 1. 2020, neboť s ní začal hospodařit a chovat se k ní jako vlastník nejdříve od 22. 11. 1999. Stavbu nemohl nabýt podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb., neboť právnímu předchůdci, tj. , právní předchůdce žalobce, nepříslušelo právo hospodaření ke stavbě, a žalobce ani se stavbou k 23. 11. 1990 nehospodařil.II. Skutková zjištění4. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 11. 1999 (č. l. 4) soud zjistil, že žalobce pronajal tenisový areál (tj. tenisové dvorce, cvičnou zeď s vodárnou a klubovnou s vybavením), jež se nachází na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , , právnická osoba, .5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 6. 12. 2023 (č. l. 7) soud zjistil, že u stavby č. e. , hodnota, , která se nachází na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , je evidován neznámý vlastník.6. Z informace o pozemku (č. l. 7) soud zjistil, že stavba č. e. , hodnota, , která stojí na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , přičemž jako vlastník pozemku je evidována Česká republika.7. Ze stavebního povolení , právní předchůdce žalobce, ze dne 7. 11. 1977, č. j. 3596/výst/77, soud zjistil, že , právní předchůdce žalobce, získal stavební povolení k výstavbě tenisových kurtů – areálu zdraví v rámci akce Z.8. Ze zápisu o ukončení stavby prováděné v rámci akce Z ze dne 27. 10. 1981 (č. l. 10) soud zjistil, že tenisové kurty – areál zdraví byl předán , právní předchůdce žalobce, do užívání dne 5. 3. 1981. Kolonka „Stavba zůstává majetkem NV, je převedena do správy:“ je nevyplněná.9. Z evidence nemovitosti, hlášení změn ze dne 15. 5. 1979 (č. l. 17 přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. 5 C 105/2013) soud zjistil, že část pozemků parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , na kterých se provádí výstavba areálu zdraví – tenisových kurtů, byla vyjmuta ze zemědělského půdního fondu pro tuto výstavbu a část byla převedena do užívání , právní předchůdce žalobce, jako areál zdraví.10. Ze zápisu o ukončení stavby prováděné v rámci akce Z ze dne 27. 12. 1979 (č. l. 20 přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. 5 C 105/2013) soud zjistil, že tenisové kurty, k nímž bylo vydáno stavební povolení ze dne 7. 7. 1977, č. j. 3526/výst/77, byly předány , právní předchůdce žalobce, do užívání dne 21. 11. 1979. V kolonce „Stavba zůstává majetkem NV, je převedena do správy:“ je uvedeno, že stavba zůstává ve správě , právní předchůdce žalobce, .11. Soud z dalších v řízení provedených důkazů nezjistil pro posouzení věci žádné podstatné skutečnosti.12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.13. , právní předchůdce žalobce, získal v rámci akce Z v roce 1977 zvlášť stavební povolení pro stavbu tenisových kurtů a zvlášť pro stavbu areálu zdraví (tedy stavby č. e. , hodnota, , která se nachází na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, , o čemž není mezi účastníky sporu). Stavba tenisových kurtů byla předána , právní předchůdce žalobce, do užívání v roce 1979, přičemž zůstala v jeho správě. Areál zdraví byl předán , právní předchůdce žalobce, do užívání v roce 1981. Ze zápisu o ukončení stavby je zřejmé, že stavba areálu zdraví nebyla převedena do správy jinému subjektu. Zůstala proto rovněž ve správě , právní předchůdce žalobce, . Žalobce dne 22. 11. 1999 pronajal celý tenisový areál včetně stavby č. e. , hodnota, , právnická osoba, . Do roku 2023 byl u stavby č. e. , hodnota, zapsán v katastru nemovitostí neznámý vlastník. Od roku 2024 je stavba č. e. , hodnota, evidována jako součást pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , u kterého je jako vlastník zapsána Česká republika.III. Právní posouzení věci14. V posuzované věci je předmětem sporu otázka, zda je žalobce vlastníkem stavby č. e. , hodnota, , která se nachází na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalobce tvrdí, že vlastnické právo ke stavbě nabyl na základě mimořádného vydržení ke dni 1. 1. 2020. Žalovaný se naopak domnívá, že vlastníkem stavby je Česká republika, a to podle § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném od 29. 6. 2012.15. Žaloba není důvodná.III.A Naléhavý právní zájem16. Podle § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.17. Soud se proto předně zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem stavby č. e. , hodnota, . Dospěl k závěru, že mu naléhavý právní zájem svědčí.18. Z ustálené judikatury vyplývá, že domáhá-li se žalobce určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má ve vztahu k této osobě nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť s přihlédnutím k významu vlastnického práva v katastru nemovitostí je odůvodněn závěr, že právní postavení žalobce je za této situace nejisté a že bez uvažovaného určení by jeho právo mohlo být i ohroženo. Protože soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitostem je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí, je žaloba na určení vlastnického práva způsobilým právním prostředkem k odstranění nejistoty o skutečných právních vztazích mezi účastník (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2930/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3787/2019).19. Tyto závěry se plně použijí na posuzovanou věc. Žalobce se totiž žalobou domáhá určení, že je vlastníkem stavby č. e. , hodnota, , která je však v současné době zapsána v katastru nemovitostí jako součást pozemku parc. č. , hodnota, , jehož vlastníkem je Česká republika. Podmínka naléhavého právního zájmu je proto naplněna.III.B Vlastnické právo ke stavbě20. Podle § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.21. Podle § 1095 o. z. platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.22. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném od 24. 5. 1991, platí, že do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.23. Podle § 8 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném do 28. 6. 2012, platilo, že obce jsou povinny do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem podle tohoto zákona učinit návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí.24. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném od 29. 6. 2012, platí, že pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. dubna 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.25. Podle § 68 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), platilo, že práva a závazky místních národních výborů a městských národních