3 C 156/2025-10 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 11. 8. 2025 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se zproštění vyživovací povinnosti. Tvrdil, že žalovaná je již plnoletá, nestuduje, pracuje a je schopna se sama živit.2. Žalovaná se nevyjádřila k návrhu.3. Soud zjistil ze zprávy Správy sociálního zabezpečení, že od 2. 6. 2025 je žalovaná zaměstnána u , právnická osoba, .4. Právo potomka na výživné je upraveno v ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 občanského zákoníku dále platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. (ust. § 923 odst. 1 občanského zákoníku) Tomu odpovídá i ust. § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů: Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.5. Je zjevné, že žalovaná je již schopna sama se živit a že tak činí. Proto soud zprostil žalobce povinnosti platit jí výživné.6. Soudu je známo z jeho úřední činnosti, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 3. 2014, č. j. 0 Nc 380/2013-36. Předchozí rozhodnutí o výživném tak bylo změněno v části, jež se týkala běžného výživného.7. Žádná ze stran neuplatnila nárok na náhradu nákladů řízení. Soudu není známo ani podle obsahu soudního spisu, že by snad někomu vznikly v tomto řízení náklady. Netřeba nahradit, co nebylo vynaloženo.