7 C 205/2025-67 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou uplatněnou u soudu dne 5. 8. 2025 zaplacení žalované částky z titulu nesplacení spotřebitelského úvěru, který žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 8192670 ze dne 23. 10. 2023 ve výši 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Částku ve výši 27 500 Kč žalobce převedl 24. 10. 2023 v souladu s ujednáním smlouvy na účet zákazníka, tj. na účet žalované a zbytek peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Dále se s žalovanou ve smlouvě dohodl, že žalovaná úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové výši 46 000 Kč uhradí žalobci v pravidelných 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč a splatnost první splátky byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána na 20. 11. 2023. Žalovaná dohodnuté měsíční splátky žalobci nesplácela řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění úvěru, když žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, a žalované bylo ze strany žalobce odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž okamžik splatnosti nastal dnem, kdy žalobce odeslal žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 6. 2025, které bylo žalované odesláno tentýž den. Žalovaná je tak v prodlení s úhradou částky ve výši 21 459 Kč, která sestává z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 146 Kč, které sestávají z dlužných úroků ve výši 1 042 Kč a dluhu na jistině ve výši 2 104 Kč, a zesplatněné části jistiny ve výši 18 313 Kč a žalobce dále po žalované požadoval 100 Kč, za každou odeslanou upomínku, když za tímto účelem zaslal žalované dvě upomínky, tedy 200 Kč a dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nehrazených splátek, tedy 836 Kč.Žalobce před poskytnutím úvěru žalované posoudil s péčí řádného hospodáře schopnost žalované úvěr splácet na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a dále využil také veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu o výdajích obyvatelstva z databáze Českého statistického úřadu, jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze žalobce, kdy vycházel z údajů, které žalovaná uvedla přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr, a které obsahovaly mimo jiné také informace o příjmech a výdajích žalovaného s tím že žalobce pravost příjmů ověřil.Žalovaná se žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobce nesplnil svou povinnost zjistit její příjmovou a výdajovou stránku, když pouze na základě veřejně dostupných informací, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona o životním a existenčním minimu či údaje o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze ČSÚ a informací od žalované, nemohla v žádném případě získat dostatečný přehled o jejich příjmech a výdajích, když tyto informace jsou ryze obecného charakteru a neposkytují reálný přehled o finanční situaci žalované. Za takové situace nelze na straně žalobce dovodit splnění zákonné povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Žalobce ani netvrdí, že by věnoval pozornost konkrétním běžným výdajům žalované na domácnost či na případné zabezpečení jiných osob sdílejících s ní rodinnou domácnost a dále si žalobce neověřil stálost příjmu žalované. Žalobce nemohl mít dostatečný přehled o finanční situaci žalované a o jejích schopnostech daný úvěr splácet. Rovněž pak ujednání o nákladech a odměně ve smlouvě o úvěru je zcela zjevně nepřiměřené a je tedy v hrubém rozporu s dobrými mravy. Na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne 23.10.2023 poskytl žalobce žalované 27 500 Kč (tuto částku žalovaná obdržela reálně na svůj účet) a dle přehledů odchozích plateb a čerpání na smlouvu na ni žalovaná zaplatila 24 151 Kč (viz přehled plateb na čl. 50-52).Z čestného prohlášení žalované soud zjistil, že žalovaná dne 23. 10. 2023 písemně prohlásila, že u ní nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku, nemá více věřitelů ani peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, na bydlení a výdaje související s bydlením vynaloží 9 000 Kč měsíčně, je vdaná a její příjem činí 26 000 Kč měsíčně. Dále z posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že v době poskytnutí úvěru žalovaná bydlela ve vlastním bytě a dále měl žalobce k dispozici výplatní lístky žalované za období srpen a září 2023.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobcem coby úvěrujícím a žalovanou coby úvěrovanou dne 23. 10. 2023 bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu dle § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě, které žalobce žalované poskytl 30 000 Kč, ze kterých bylo 2 500 Kč poukázáno zprostředkovateli úvěru jako provize. Žalovaná se zavázala žalobci splatit celkem 46 000 Kč.Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.Soud má za to, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když žalobce vycházel při jejím uzavírání a při zjišťování úvěruschopnosti žalované toliko z informací (tvrzených), které mu poskytla žalovaná a dále z veřejně dostupných informací. Žalobce už, ale dále nezjišťoval, jaké skutečné konkrétní výdaje žalované má, které by zjistil např. předložením výpisu z jejího běžného účtu, a tak by zjistil, zda žalovaná skutečně disponuje volnými prostředky ke splácení předmětného úvěru. Žalobce povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele – žalované, splácet spotřebitelský úvěr nesplnil a úvěr jí poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.Protože žalobce žalované prokazatelně poskytl na tuto neplatnou smlouvu 27 500 Kč, na kterou žalovaná dle přehledu plateb na účet žalobce zaplatila 24 151 Kč, obohatila se na úkor žalobce ve smyslu § 2993 o. z., když žalobce plnil,