3 C 235/2025-31 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 21. 8. 2025 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se zvýšení výživného od svého otce (žalovaného), s účinností od 21. 8. 2024. Tvrdil, že od poslední úpravy výživného vzrostly jeho potřeby. Stále trpí alergií a musí si tak platit antialergika. Špatně vidí, a tak stále potřebuje brýle. V maturitním školním roce 2024/2025 musel vynaložit náklady v souvislosti se studiem – 5500 Kč na získání certifikátu jazykové zkoušky z angličtiny, 2000 Kč na maturitní ples. Od září 2025 je studentem na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . S tím byla spojena další vydání – na 4 přihlášky na vysokou školu celkem 2200 Kč, za adaptační kurs 5500 Kč, za notebook nezbytný k výuce 9500 Kč, dále 800 Kč na administrativní poplatky a 2000 Kč na roční jízdenku MHD.2. Žalovaný se nebránil žalobě, nikterak se k návrhu nevyjádřil.3. Soudu je známo z jeho úřední činnosti, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 6. 2022 č.j. 0 P 128/2010-181. Tehdy soud zvýšil výživné na 7000 Kč měsíčně, když vycházel ze zjištění o tom, že oba rodiče žalobce měli vyživovací povinnost pouze k žalobci, jiné osoby neživili. Žalobce žil se svojí matkou v jedné domácnosti. Neměl vlastní příjmy a byl odkázán výživou na svoje rodiče. Byl studentem 1. ročníku střední školy, trpěl alergií, nosil brýle. Za antialergika zaplatila jeho matka 500 Kč 1x za 3 měsíce, náklady na brýle představovaly 3-4000 Kč ročně. Vyšší vydání byla v onu dobu spojena s tanečními kurzy (2600 Kč) a pořízením společenského obleku (cca 5000 Kč). Matka žalobce tehdy pracovala jako , Anonymizováno, u zaměstnavatele , právnická osoba, . a vydělala si 21500 Kč měsíčně (po zdanění). Otec žalobce (zde žalovaný) pracoval jako řidič nákladního automobilu u , právnická osoba, a vydělal si 25780 Kč. Vedle toho pobíral výsluhový příspěvek 8000 Kč měsíčně jako bývalý příslušník , Anonymizováno, . Se synem se nestýkal neposkytoval mu jiná plnění kromě výživného.4. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 914 o.z. platí, že je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle ust. § 915 odst. 1 o.z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle ust. § 922 odst. 1 o.z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Konečně podle ust. § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.5. Žalobce doložil ukončení studia na střední škole (maturitním vysvědčením) a zahájení vysokoškolského studia (rozhodnutím o přijetí k dennímu studiu ve studijním programu , Anonymizováno, ). Ze zprávy střední školy plyne, že nákladné školní akce (zejména sportovní kurzy) platil žalobce do r. 2023. Z výpovědi jeho matky, svědkyně , Jméno zmočněnkyně, , soud ověřil náklady ve 4. ročníku středoškolského studia - na certifikát z jazykových zkoušek a na maturitní ples, v obou případech jednorázová vydání, celkem 7500 Kč. Náklady spojené s přihlášením k vysokoškolskému studiu zjistil soud rovněž z výpovědi , Jméno zmočněnkyně, , když vysoká škola sice potvrdila studium žalobce, ale sdělila, že mimořádné náklady na studium nesleduje. Jednorázová vydání v souvislosti s vysokoškolským studiem a pohybem po , adresa, tak představují v souhrnu 20000 Kč (za výše popsané přihlášky na vysoké školy, ISIC kartu, adaptační kurs, administrativní poplatky, notebook a celoroční jízdenku MHD). Z výpovědi , Jméno zmočněnkyně, dále plyne, že žalobce stále trpí alergií na prach, pyl a roztoče, pročež užívá léky, za něž zaplatí 500 Kč 1x za 3 měsíce. Stále trpí vadou zraku a musí používat brýle. V r. 2025 potřeboval novou postel (náklady na úrovni 10000 Kč). Od září 2025 je schopen si přivydělat měsíčně 1000-2000 Kč brigádní prací.6. O osobních a rodinných poměrech žalovaného nebylo zjištěno nic nového, a tak soud stále vychází ze stavu popsaného v posledním rozhodnutí o výživném – že žalovaný má vyživovací povinnost pouze k žalobci, jiné osoby neživí, pracuje jako řidič v nákladní dopravě a vedle mzdy pobírá výsluhový příspěvek 8000 Kč. Ze zprávy jeho zaměstnavatele plyne výdělek žalovaného v r. 2024 na úrovni 30052,25 Kč měsíčně a v r. 2025 30347,90 Kč (průměrný měsíční výdělek, vždy po zdanění).7. O osobních a rodinných poměrech matky žalobce soud zjistil z její výpovědi, že žije ve společné domácnosti se žalobcem, živí jej a zajišťuje veškeré jeho potřeby, na něž nestačí výživné od žalovaného. Nemá vyživovací povinnost k jiným osobám, nemá jiné příjmy kromě mzdy. Má podíl v bytovém družstvu, vlastní starší automobil, avšak nemůže takový majetek využít k získání peněz. Družstevní byt obývá, automobil dosud splácí. Splácí dluhy na úrovni 170-180 tis. Kč (starší dluhy, část kupní ceny automobilu, sporák). Ze zprávy zaměstnavatele soud zjistil, že matka žalobce si vydělá 29510 Kč měsíčně (průměrný měsíční výdělek, vždy po zdanění). Protože se její výdělek výrazněji neměnil v r. 2024 ani 2025, vychází soud z tohoto průměru za celé rozhodné období.8. O vztazích mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil z výpovědi , Jméno zmočněnkyně, , že zde se nic nezměnilo od poslední úpravy výživného. Otec se synem se vůbec nestýkají a zjevně se o to ani nesnaží. Výživné je vymáháno exekučně. Žalovaný žalobci nic neposkytuje nad rámec běžného výživného.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o tom, že došlo k takové změně poměrů (oproti stavu existujícímu v době posledního rozhodování o výživném), která odůvodní zvýšení výživného. Vzrostly příjmy všech zúčastněných – na straně žalovaného o necelých 5000 Kč, na straně matky žalobce o 8000 Kč, a i žalobce sám si dokáže přivydělat 1-2 tis. Kč měsíčně. Jistě vzrostly potřeby žalobce v souvislosti s jeho růstem a vývinem – u mladého muže jeho věku lze rozumně předpokládat zejména výrazné zvýšení nákladů na stravu a ošacení či např. na výše popsanou postel. Vedle toho jsou jeho potřeby zjevně zvýšené v souvislosti se studiem na střední a vysoké škole. Byť všechna výše popsaná vydání byla jednorázová, v souhrnu představují nezanedbatelné zvýšení nákladů. Proto má soud za spravedlivé zvýšení výživného o 500 Kč měsíčně od 21. 8. 2024 (v návaznosti na závěr studia na střední škole a popsaná vydání) a o 1000 Kč od 1. 9. 2025 (v návaznosti na vysokoškolské studium a popsaná vydání). Protože žalobce požadoval zvýšení o 2500 Kč s účinností od 21. 8. 2024, zamítl soud jeho požadavek v té části, jež přesahuje výše popsané zvýšení. To protože ke zlepšení možností a schopností došlo na straně všech zúčastněných, nejenom na straně žalovaného. Nelze přehlédnout, že i žalobce si dokáže drobně přivydělat, byť jistě nejde o příjem zásadní ani pravidelný (s ohledem na denní formu jeho studia).10. Splatnost výživného určil soud 20. dnem v měsíci, když nenalezl důvodu ke změně dosavadního určení. Pouze výslovně vymezil, že výživné je splatné na měsíc dopředu (v souladu s ust. § 921 odst. 1 občanského zákoníku). To znamená, že do 20. ledna se platí výživné na měsíc únor – tak, aby oprávněný měl výživné k dispozici již na začátku příslušného měsíce a aby měl z čeho žít.11. Zvýšením výživného za minulé období vznikl na výživném nedoplatek 500 Kč měsíčně za dobu od září 2024 do srpna 2025 (+ poměrná část výživného za srpen 2025) a 1000 Kč měsíčně za dobu od září 2025 do ledna 2026 včetně. S ohledem na výši dluhu, zvýšení běžného výživného a výši příjmů žalovaného mu soud rozložil plnění do splátek po 1000 Kč splatných spolu s běžným výživným, tak jak je to v podobných případech obvyklé.12. Žalobce neuplatnil nárok na náhradu nákladů řízení, žalovaný rovněž ne. Tomu odpovídá poslední výrok tohoto rozsudku – soud nepřiznal žádné ze stran právo na vzájemnou náhradu nákladů řízení.