11 C 64/2021-123 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům 276 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi insolvenčním správcem žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prodávajícím na straně jedné a žalobci jako kupujícími na straně druhé se žalobci stali spoluvlastníky parcely parcelní číslo st. [číslo], jejíž součástí je rodinný dům číslo popisné [číslo], a dále parcely parcelní [číslo] vše nacházející se v katastrálním území a obci [obec]. Vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem do Katastru nemovitostí ve prospěch žalobců byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Rokycany, č. j. V-430/2020-408. Právní účinky tohoto vkladu nastaly ke dni [datum]. Žalovaný vlastnil předmětné nemovitosti do doby, než vlastnické právo k těmto nemovitostem přešlo na žalobce. V důsledku přechodu vlastnictví předmětných nemovitostí na žalobce žalovaný pozbyl oprávnění předmětné nemovitosti užívat. Navzdory této skutečnosti však žalovaný předmětné nemovitosti stále užívá, přičemž toto neoprávněné užívání trvá již déle než 12 měsíců, čímž se na úkor žalobců bezdůvodně obohacuje. Majetkový vyjádřením prospěchu neoprávněného uživatele nemovitostí je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání nemovitosti, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy. Za užívání nemovitostí srovnatelných s rodinným domem postaveným na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] bylo v daném místě a čase požadováno nájemné v průměrné výši 23 000 Kč měsíčně. Žalovanému tak vznikl neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí (tj. jak výše zmíněného rodinného domu, tak i souvisejících pozemků) majetkový prospěch ve výši nejméně 23 000 Kč za každý měsíc tohoto neoprávněného užívání, tedy celkem za 12 měsíců nejméně 276 000 Kč. Žalobci požadovali též náhradu nákladů řízení. 1. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nesouhlasí s tím, že k datu podání žaloby byl dán důvod pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný ohledně předmětných nemovitostí učinil námitku spornosti vlastnického práva a i nadále se považuje za vlastníka předmětných nemovitostí, když řízení o námitce spornosti je vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod sp. zn. Z [číslo] 2020 [číslo]. Žalovaný rovněž zahájil řízení o neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 ICm 742/2020, ve smyslu ust. § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, když v tomto řízení nebylo dosud ve věci pravomocně rozhodnuto. V tomto řízení soud řeší otázku platnosti samotné kupní smlouvy ze dne [datum]. Podle jeho názoru dokud nebude tato otázka pravomocně vyřešena, nelze uzavřít, že žalovaný užívá nemovitosti, zapsané v majetkové podstatě neoprávněně a nárok žalobců tak nemůže být dán. Účastníky řízení ve věci před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 ICm 742/2020 jsou taktéž žalobci, kteří prokazatelně před podáním žaloby věděli, že probíhá řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy a i přesto, minimálně předčasně, podali žalobu na vyklizení nemovitosti. Dokud nebude rozhodnuto pravomocně o tom, zda kupní smlouva je či není neplatná, žaloba na úhradu bezdůvodného obohacení je nedůvodná a předčasná. Žalovaný rovněž namítá, že sami žalobci zpochybňovali platnost kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené za žalovaného insolvenčním správcem JUDr. [příjmení], když jednostranným právním jednáním od této kupní smlouvy odstoupili, což plyne z dopisu ze dne [datum], jež byl právním zástupcem adresován insolvenčnímu soudu. [jméno] žalobci tak zpochybnili platnost uzavřené kupní smlouvy, když žalobci sami činili podnět k dohlédací činnosti soudu. Žalobci uvádějí v dopise ze dne [datum], že insolvenční správce nikdy nesplnil svou povinnost ze smlouvy, jejíž porušení bylo důvodem pro odstoupení od shora citované kupní smlouvy, tedy povinnost předat kupujícímu předmět koupě se všemi klíči od rodinného domu a jeho příslušenství. [jméno] žalobci tedy od kupní smlouvy odstoupili jednostranným právním jednáním a nyní se dovolávají při žalobě o vydání bezdůvodného obohacení té samé smlouvy, jež měla zaniknout odstoupením od smlouvy. Žalovaný k tomu dodává, že v dané věci zřejmě insolvenční správce řádně neinformoval žalobce o tom, že nemovitost užívá se svou rodinou žalovaný, insolvenční správce při své činnosti tedy pochybil, což bylo zřejmě i důvodem pro odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný namítá, že i kdyby zde bezdůvodné obohacení na úkor žalobců vzniklo, jde v dané věci o škodu, způsobenou insolvenčním správcem dlužníků, který mylně informoval žalobce o tom, že nemovitost je tzv. právně a fakticky volná, porušil hrubým způsobem smluvní ujednání v kupní smlouvě ze dne [datum], nepředal ve sjednaném termínu nemovitost žalobcům, jak se zavázal a porušením této povinnosti mohl žalobcům svým jednáním způsobit škodu. Následně žalobci žádali o vydání kupní ceny, k čemuž dle informací žalovaného dosud nedošlo, když insolvenční správce odmítl uznat odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum], jak plyne z dopisu insolvenčního správce ze dne [datum]. Žalovaný dodává, že důrazně popírá, že by nesdělil to, že užívá nemovitost k bydlení, na základě odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum] následně žalobci jednali o možném řešení situace, když v důsledku pochybení insolvenčního správce, který nesplnil svoji smluvní povinnost z kupní smlouvy ze dne [datum], se žalobci a žalovaný snažili najít smírné řešení věci, avšak jednání nevedla ke smírnému vyřízení předmětné věci. Žalobci se ve své žalobě dovolávají kupní smlouvy ze dne [datum], od které jednostranným právním jednáním odstoupili, navíc z dopisu JUDr. [příjmení] ze dne [datum] je zřejmé, že sami žalobci odmítli dne [datum] nemovitosti převzít. Navíc v situaci, kdy je veden spor o platnost samotné kupní smlouvy ze dne [datum] nelze dle názoru žalovaného po žalovaném spravedlivě požadovat, aby vydal žalobcům jakékoliv bezdůvodné obohacení, jde o žalobu minimálně předčasnou. Je zde výrazná pochybnost o tom, zda insolvenční správce porušil svoje povinnosti, řádně a úplně informoval žalobce o právním stavu nemovitosti. Žalovaný pro úplnost přikládá i vyjádření ze dne [datum]. Žalovaný navíc věcně namítá, že žalobci deklarovali, že nemovitost chtějí pořizovat pro vlastní bydlení a žalovaný tak namítá to, že by byl důvodným nárok na vydání bezdůvodného obohacení, spočívající v ušlém nájemném za situace, kdy žalobci neměli v úmyslu používat nemovitost pro komerční účely. Při veškerých jednáních, jež právní zástupce vedl s právním zástupcem dlužníků, tito deklarovali zájem v nemovitosti bydlet. Nemohlo tak dojít k bezdůvodnému obohacení tak, jak jej specifikují žalobci, když účel zamýšlené koupě může potvrdit realitní makléř. Není tak prokázáno, že nemovitost žalobci pořizovali za účelem dalšího (výdělečného) pronájmu. Nejsou tak dány základní předpoklady pro důvodnost uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně navíc podala žalobu, kterou se domáhá náhrady škody vzniklé tím, že z důvodu nemožnosti užívat nemovitosti, museli s druhým žalobcem bydlení řešit jiným způsobem. Nároky jsou tak uplatněny duplicitně. Žalovaný též namítal, že od žalobců nepřevzal předžalobní výzvu. 2. Žalovaný následně navrhl přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci žaloby podané u Krajského soudu v Plzni, kde je věc vedená pod spisovou značkou 54 ICm 742/2020. Žalovaný se v tamní věci domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy, na základě které se žalobci domáhají v tomto řízení vyklizení nemovitostí. Soud neshledal důvody k přerušení řízení, když otázku platnosti kupní smlouvy (zejména ve vztahu k žalovaným namítanému zániku smlouvy v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobců) může posoudit v tomto řízení sám jako otázku předběžnou. 3. Výpisem z Katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobci jsou vlastníky ve výroku uvedených nemovitostí. Z tohoto výpisu je též patrné, že je zde zaevidována poznámka spornosti. To dokládá tvrzení žalovaného, že žalovaný v dané věci učinil námitku spornosti vlastnického práva, když řízení o námitce spornosti je vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod sp. zn. Z [číslo] 2020 [číslo]. 4. Soud tuto namítanou skutečnost hodnotil jako významnou z hlediska prokázání tvrzení, že se žalovaný domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. To ostatně dokládá níže uvedená žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy. Nicméně soud považuje tuto námitku spornosti za bezvýznamnou ve vztahu k vyvrácení tvrzení žalobců, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když případné odstoupení od smlouvy má účinky do okamžiku, kdy je zápis (vklad) v Katastru proveden, pouze na samotné účastníky (inter partes), tedy toliko na žalobce a insolvenčního správce. Platí zde ted