4 C 24/2022-91 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost, kterou obdržela dne 21. 1. 2022. Návrh odůvodnila tím, že dle lékařského posudku o uznání nemoci z povolání ze dne 18. 9. 2019 zn. KPL/112/nzp [číslo] u ní byla uznána nemoc z povolání, a to artróza karpometakarpálního kloubu III. stupně u palce pravé ruky, v důsledku které pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce ve výrobě. Žalovaná odmítala uznat odpovědnost za škodu způsobenou nemocí z povolání, ve věci 4 C 7/2018 proto probíhal u zdejšího soudu od 18. 1. 2018 do 21. 9. 2021 spor o ušlý výdělek a další nároky, který žalobkyně vyhrála. Dne 1. 11. 2017 byla žalobkyně jednostranně převedena na administrativní místo asistentky, které však bylo zřízeno pouze účelově. Žádné takové pracovní místo tam předtím neexistovalo, žalobkyni dlouhodobě nebyla přidělována práce, postupně byla přemisťována na různá místa, kde většinou kopírovala práci někoho jiného. Ve své výpovědi žalobkyně popsala, jak v práci neměla co dělat, proto se snažila pomoci alespoň ostatním zaměstnancům a žádala jednatele o přidělování práce, na což jí například tento doporučil, aby na počítači psala články o zvířátkách nebo o dětech ve školce. Vrátnici, kde měla hlídat auta, zřídili uprostřed areálu, proto na ně nemohla dohlížet, protože buď vyjeli horní vrátnicí, kam neviděla, anebo projeli kolem ní a než za nimi doběhla, tak už byli řidiči uvnitř. Věc řešila i hygiena, která se zhrozila, v jakém prostředí musí pracovat, například když byla umístěna v kumbálu s hromadami fleecu. V závěrečném návrhu zopakovala, že žalovaná neprokázala, že platně převedla po zjištěné nemoci z povolání žalobkyni na jinou pracovní pozici. Údajná pracovní pozice administrativní asistentky, na kterou měla být převedena, byla zřízena jen účelově, bez konkrétní pracovní náplně. Tento stav zaměstnavatel žalobkyně udržoval po celou dobu probíhajícího řízení sp. zn. 4 C 7/2017 a teprve poté, co žalobkyně po 4 letech tento spor vyhrála, se zaměstnavatel rozhodl se žalobkyní rozvázat pracovní poměr pro nadbytečnost. Žalobkyni pouhé 3 týdny poté, co byla převedena na údajnou novou pozici, bylo zakázáno vstupovat do výrobních prostor. Tím jí fakticky bylo znemožněno vykonávat to, co měla dělat, např. zjišťovat objednávky nebo tisknout samolepky, když tiskárna byla právě ve výrobě. Z pracovní náplně, uvedené v jednostranném převedení žalobkyně na jinou práci, tak žalobkyně fakticky vykonávala jen registraci vozidel, a to ve vrátnici uprostřed areálu. Tuto práci jednak před tím nikdo nevykonával, nebyla potřebná, protože vozidla fakticky registrovali jiní zaměstnanci, přebírající zboží, a jednak vozidel za den vjelo do areálu 5 – 15, což rozhodně nestačí na osmihodinový pracovní úvazek. Zaměstnavatel hledal i zástupné důvody pro to, aby žalobkyni mohl vyhodit, když jí zasílal někdy i kuriózní výtky, např. že přišla do práce, důvodem tohoto diskriminačního jednání bylo donutit žalobkyni, aby odešla sama. Nelze ukončit pracovní poměr pro nadbytečnost poté, co byl zaměstnanec s uznanou nemocí z povolání jen účelově převeden na vymyšlenou pracovní pozici. Kromě toho trpí výpověď i formálními vadami, když není vymezen důvod nadbytečnosti, tedy jaká změna na straně zaměstnavatele nastala. Pokud to žalovaná později odůvodňovala snížením poptávky, tak by to mohlo odůvodnit propuštění zaměstnanců ve výrobě, nikoliv zaměstnankyně v administrativě. Žalobkyně dále poukazuje na judikát NS 21 Cdo 5825/2016, podle kterého po zjištěné nemoci z povolání, v případě převedení zaměstnance na jinou pracovní pozici bez jeho souhlasu, nelze pak u tohoto zaměstnance skončit pracovní poměr pro nadbytečnost. Na projednávanou situaci dopadá i judikát 2 ÚS 1609/08, podle kterého nelze dát výpověď ze šikanózních důvodů. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože nesouhlasí s tím, že by pracovní pozice administrativní asistentky, na kterou byla žalobkyně po zjištěné nemoci z povolání převedena, byla zřízena účelově. Žalobkyně vykonávala více prací, ale vždy v souladu s pracovní náplní, která odpovídala její pracovní pozici. Nedává smysl, aby žalovaná zaměstnávala žalobkyni 5 let a platila jí mzdu, kdyby neměla co vykonávat. Kromě toho žalovaná vyplatila žalobkyni 12 měsíčních platů, ač nemusela. Žalovaná prokázala, že v poslední době došlo k poklesu výroby, což je důvodem k výpovědi pro nadbytečnost, a ve smyslu judikátu 21 Cdo 3338/2006 nemůže soud přezkoumávat rozhodnutí zaměstnavatele o tom, který ze zaměstnanců výpověď dostane. Z provedených důkazů soud zjistil následující. Žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy [číslo] ze dne 1. 8. 2005, druh práce – dělnice. Lékařským posudkem ze dne 18. 9. 2017 u ní byla zjištěna od 22. 2. 2016nemoc z povolání a to artróza karpometakarpálního kloubu III. stupně u palce pravé ruky, v důsledku které dlouhodobě pozbyla způsobilost výkonu práce. Žalovaná převedla dne 1. 11. 2017 žalobkyni na pozici administrativní asistentky, kdy její pracovní náplní mělo být tisk samolepek na tiskárně, přijímání a kontrola zásilek, chození na poštu a nákup potravin, pomoc při organizaci logistiky, registrace příchozích a nákladních automobilů a zjišťování potřeby objednávek materiálů na jednotlivých úsecích výroby. Posuzovanou výpovědí ze dne 18. 1. 2022 udělila žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu rozhodnutí snížit stav zaměstnanců kvůli snížení poptávky po jejich produktech, nedostatku výrobního materiálu a zvýšení efektivnosti práce, pracovní poměr tak má skončit 31. 3. 2022, žalobkyni bude vyplaceno odstupné ve výši 12ti násobku průměrného výdělku. Na to reagovala žalobkyně oznámením ze dne 28. 1. 2022 o trvání na dalším zaměstnávání s tím, že výpověď považuje za neplatnou. Z výplatních pásek soud zjistil, že od února 2018 do března 2019 nemohla žalobkyně pracovat pro překážky v práci na straně zaměstnavatele. Žalobkyně doložila výzvu adresovanou žalované ze dne 19. 10. 2017, kde žádala o sdělení dalšího postupu zaměstnavatele ve věci, neboť když se téhož dne dostavila do práce, bylo jí paní [příjmení] sděleno, že pro ni zaměstnavatel nemá vhodnou práci, žalobkyně proto žádala buď o přidělení vhodné práce, anebo ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele dne § 52 písm. d) zákoníku práce. Žalobkyně dále doložila dopis, který jí zaslal jménem žalované [jméno] [příjmení], kde se uvádí, že žalobkyně od 21. 11. 2017 nemá dovoleno vstupovat do výrobních prostor, během přestávek může chodit do kuchyňky a navštěvovat přátele, ve dnech, kdy bude na chodníku sníh nebo led, má přijít do práce, až bude chůze bezpečná, její práce je v kanceláři s [jméno] a [jméno]. Dále žalobkyně doložila e-mailovou korespondenci mezi její advokátkou a žalovanou, kde 5. 12. 2017 sděluje, že žalobkyně byla 1. 12. 2017 ujištěna jednatelem, že bude její pracovní poměr ukončen výpovědí z důvodu nemoci z povolání, žalobkyně na tomto závěru nemá co měnit. Tato zpráva reagovala na dotaz, zda je žalobkyně ochotna ukončit pracovní poměr dohodou. Dne 15. 1. 2018 žalobkyně prostřednictvím své advokátky upozornila žalovanou na to, že její pracovní náplň administrativního asistenta se zúžila pouze na registraci příchozích a odchozích nákladních automobilů, neboť kontrola palet již po ní požadována není a nemůže proto pomáhat při organizaci logistiky, trvá její zákaz vstupu do výrobních prostor, v důsledku čehož nemůže tisknout samolepky a zjišťovat potřeby objednávek materiálů, a trvá zákaz udělení žalobkyni chodit na poštu a na nákupy a ke kamionům. Nakonec žádala o sdělení, kdo bude posuzovat aktuální stav počasí a rozhodovat o tom, zda žalobkyně může chodit do práce. Další přípis ze strany žalobkyně následoval dne 9. 2. 2018, kde tato vytýká žalované, že přístup zaměstnavatele k žalobkyni se často mění a pokyny, aby do práce nechodila, se střídají s pokyny, aby do práce nastoupila, dne 8. 2. 2018 jednatel [příjmení] sdělil žalobkyni, že do práce vůbec nemá chodit, odmítl jí však dát o tom písemné potvrzení, Žalobkyně je připravena plnit povinnosti zaměstnance a vyzývá tak zaměstnavatele k přidělení práce. Další přípis ze dne 18. 5. 2021 obsahuje stanovisko žalobkyně o tom, že má zájem na zaměstnávání u žalované, případně bude akceptovat pouze výpověď z důvodu nemoci z povolání. Dále žalobkyně doložila výtku ze dne 27. 11. 2021, kterou obdržela od žalované kvůli tomu, že přes udělený zákaz přišla dne 26. 1. 2021 do práce, přestože padal hustě sníh. Předžalobní výzva byla žalované odeslána 23. 11. 2021. Žalobkyně dne 14. 12. 2021 sdělovala zaměstnavateli, že přestože je její novou pracovní náplní je organizovat stříhání a šití flísu v prvním patře budovy, tak tam žádná taková činnost neprobíhá, je tam jen sklad. Další výzva ke zdržení se diskriminačního jednání byla ze strany žalobkyně zaslána žalované dne 17. 12. 2021 dne 4. 9. 2020 písemně oznámila, že výtky považuje za zcela nedůvodné. Žalovaná doložila do spisu pět napomenu