8 C 266/2022-12 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 375 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] s. r. o., uzavřel dne 27. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku hradit pouze částečně, v důsledku čehož se octil v prodlení se splácením. Na dlužnou částku žalovaný uhradil pouze 2 625 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 7. 6. 2015 postoupena na žalobkyni a sestává z neuhrazené jistiny ve výši 17 375 Kč. Žalovaný s k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou [číslo] ze dne 27. 2. 2015 bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s náklady půjčky v částce 19 731 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 656 Kč Smlouvou ze dne 7. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 18. 8. 2022. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud považuje smlouvu o zápůjčce za neplatnou, přičemž tento závěr dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč uhradit částku 19 731 Kč, označenou jako poplatek. Takto požadovaný nárok však pouze zastírá skutečné úročení peněz, neboť zapůjčitel, který je osobou poskytující finanční služby, by jistě finanční prostředky bez jejich zhodnocení v čase neposkytl. Proto soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. V porovnání s jistinou pak úrok představuje 77 % a dle názoru soudu se jedná o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 občanského zákoníku. Přestože je uvedená smlouva neplatná, podařilo se žalobkyni prokázat, že její právní předchůdce poskytl žalovanému výše uvedené peněžní prostředky. Na straně žalovaného tedy došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vrátit. Žalobkyni tedy náleží částka jistiny zápůjčky po zohlednění plateb žalovaného, tedy ve výši 17 375 Kč. Jelikož žalobkyně uplatnila částku v uvedené výši, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 375 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit zástupci žalobkyně.