5 C 233/2025-50 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši , částka, a úrok ve výši 56,46 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, , kterou se tento zavázal spolu s úroky ve výši 56,46 % ročně splácet ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil pouze jednu splátku, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, .Žalovaný se jednání nezúčastnil.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Z výše uvedené smlouvy soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, se sjednanými splátkami a úroky tak, jak je uvedeno v žalobě. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši , částka, za každou zpožděnou splátku a dále ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny. Z výpisu účtu žalovaného soud zjistil, že v období , Anonymizováno, , Anonymizováno, před poskytnutím úvěru žalovaný pobíral mzdu v nepravidelné výši, maximálně , částka, , měl celkem , hodnota, nesplacených úvěrů, a to od , právnická osoba, (dne , datum, obdržel úvěr , částka, ze smlouvy č. , hodnota, ), , právnická osoba, (dne , datum, zaplatil , částka, za prodloužení půjčky), dále u nezjištěného bankovního ústavu na účtu č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde se v platbě ze dne , datum, ve výši , částka, žalovaný omlouval za pozdní platbu, dále pod VS , var. symbol, (dne , datum, splátka , částka, ), pod VS , var. symbol, (téhož dne splátka , částka, ) a VS , var. symbol, (dne , datum, splátka , částka, ).Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona, účinného od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., účinného od , datum, , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.Soud žalobě vyhověl pouze co do nesplacené jistiny se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí deseti denní lhůty k za placení v oznámení o zesplatnění úvěru. Žalobkyně totiž ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Z výpisu z účtu, který žalovaný poskytl žalobkyni, totiž vyplývá, žalovaný měl v té době již , Anonymizováno, půjček, z nichž minimálně , Anonymizováno, splácel opožděně, je tak zřejmé, že jeho úvěruschopnost byla výrazně narušena, přesto mu žalobkyně poskytla další úvěr. Zákon tuto skutečnost sankcionuje absolutní neplatností smlouvy. Soud považuje za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho žádost částku , částka, a dle tvrzení žalobkyně žalovaný vrátil pouze částku , částka, . Soud připomíná, že ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, je součástí odborné péče poskytovatele úvěru taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, například potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Soud proto ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvu posoudil jako neplatnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu, neboť ve smyslu § 2991 o. z. získal majetkový prospěch bez právního důvodu, s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný, zhruba poloviční.