12 C 93/2021-11 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 858 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené elektřiny dle smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 25. 4. 2013 uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], s odběrným místem [adresa]. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se společnost zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] Součástí smlouvy byl i Ceník a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Společnost vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] se splatností ke dni 11. 11. 2019 elektřinu za období od 18. 3. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 2 858 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 13. 10. 2017, včetně dodatku ze dne 29. 3. 2019, byl prokázán přechod pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 1. 10. 2020, jak dokládá i podací arch. Dnem 1. 10. 2020 je datována předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně adresovaná žalovanému. Odeslání upomínky žalobkyně prokázala podacím archem. 3. Tato skutková zjištění soud posuzoval podle § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která je svou povahou kupní smlouvou upravenou v § 2079 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.). Dle ust. § 50 odst. 2 věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 4. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně jako obchodník se na základě uzavřené smlouvy zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni za dodanou elektřinu sjednanou cenu. Společnost svému závazku dostála a elektřinu do odběrných míst dodávala, na základě čehož poté vystavila žalovanému fakturu za spotřebovanou elektrickou energii, a to za současného zohlednění záloh. Žalovaný však jakkoliv neprokázal, že předmětnou fakturu za dodanou elektřinu zaplatil, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku v celkové výši 2 858 Kč žalobkyni zaplatit, a to spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 858 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil s ohledem na to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. EPR 99185/2019, EPR 155388/2019 a EPR 156451/2019) a tarifní hodnota nepřevýšila 50 000 Kč.