10 C 137/2021-43 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl nárok žalobců na vyklizení nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku v souladu s žalobním petitem žaloby podané ke zdejšímu soudu dne 29. 8. 2021 (když petit soud ve formulaci výroku rozsudku pouze opravil v tom, že list vlastnictví [číslo] specifikoval tak, že jde jak o obec, tak o [katastrální uzemí]). 2. Žalobci v žalobě tvrdili, že mají za to, že jsou – dosud v katastru nemovitostí nezapsanými – podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí. Specifikovali své podíly tak, že žalobci a) má svědčit podíl čtyř osmnáctin, žalobkyni b) sedm osmnáctin, žalovanému čtyř osmnáctin, a další osobě v řízení nezúčastněné - [jméno] [příjmení] tři osmnáctiny z ideálního celku těchto nemovitostí. Odvozovali to od toho, že v katastru nemovitostí dosud zapsaní vlastníci v režimu společného jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] (pozn. soudu – jehož jsou žalobkyně b) a níže uvedený [jméno] [příjmení] dětmi) a Ing. [jméno] [příjmení] (matka všech účastníků řízení) zemřeli postupně 8. 6. 2014 a 19. 10. 2020. Řízení o pozůstalosti po nich ve věci sp. zn. 25 D 433/2014 ani 26 D 749/2020 dosud není skončeno, je vedeno při zdejším soudě pověřenou soudní komisařkou Mgr. [příjmení]. Do té doby, než bude o věci rozhodnuto a také protože dědického práva se nabývá smrtí zůstavitele, odvozovali žalobci právě ony uvedené spoluvlastnické podíly. Také měli za to, že žalovaný, pokud v domě bydlí, či jej nějak jinak užívá, tak činí patrně bez právního důvodu, protože jim není známa existující platná nájemní smlouva, příp. nějaký jiný právní titul. Požadovali proto, aby tyto nemovitosti žalovaný vyklidil a odevzdal je do rukou [jméno] [příjmení], o němž zmiňovali, že byl jmenován usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 11. 2020, č. j. 25 D 433/2014-597 správcem pozůstalosti po Ing. [anonymizováno] a ohledně něhož v řízení opakovaně navrhli, aby byl prostřednictvím soudu vyzván k vedlejšímu účastenství ve věci na straně žalobců. Dále také zdůrazňovali, pokud byla předložena ze strany žalovaného nájemní smlouva z roku 2003, že tuto mají za neplatnou a zpochybňovali podpis, který byl na ní učiněn ze strany pronajímatelky, nyní zůstavitelky [anonymizováno], a také měli za to, že je možné, že tato nájemní smlouva byla antidatována a podpis není pravý. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Zdůrazňoval, že žalobci se nemohou domáhat vydání rozhodnutí, kterým by bylo ukládáno odevzdat nemovitosti osobě, která není účastníkem řízení. V tomto směru spatřovali tedy zásadní procesní i hmotněprávní nedokonalost žaloby v podobě absence nedostatku věcné legitimace. Pokud strana žalující navrhovala, aby osoba [jméno] [příjmení] vstoupila do řízení jako vedlejší účastník, ani tento případný postup, pokud by se shledal na straně [jméno] [příjmení] s pozitivní odezvou, neviděl žalovaný jako možný zdroj pozitivního důsledku pro procesní postavení žalobců, protože vedlejšímu účastníkovi nelze ukládat v rámci sporného řízení jiné než procesní povinnosti a nesvědčí mu jiná než procesní práva. Nelze jej tedy stavět do pozice oprávněné osoby, které by měly být vydány a odevzdány předmětné nemovitosti. Bylo zdůrazněno, že zatím nebylo vydáno rozhodnutí o dědickém právu, nelze tedy považovat stranu žalující za subjekt, který je jednoznačně a notabene v jimi tvrzených podílech spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Dále bylo zdůrazňováno, že v pozůstalostních řízeních nebylo dosud rozhodnuto a tedy není zřejmé, kdo nabude dědictví ve výsledku po rozhodnutí soudu. Tudíž není zřejmé, kdo bude právním nástupcem v pozici pronajímatele předmětných nemovitostí, tudíž je případně otázkou, kdo se bude moci domáhat ochrany vlastnického práva ve vztahu k vyklizení, které je předmětem tohoto řízení. Přitom v řízení o nárocích potencionálních dědiců mají vystupovat všichni dědici. Dále bylo argumentováno tím, že [jméno] [příjmení], jako správce dědictví po Ing. [anonymizováno] se neúčastní předmětného řízení, a navíc aktuálním rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2022 bylo potvrzeno rozhodnutí ve věci správce dědictví po Ing. [anonymizováno], kdy byl žalovaný potvrzen jako správce celé pozůstalosti, přitom je v tomto řízení osobou žalovanou. 4. Soud předesílá, že pro projednávanou věc považoval za právně významnou následující právní úpravu. Podle § 1479 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Podle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. Podle § 1677 o. z. povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. Podle odst. 2 téhož ustanovení, je-li pro to vážný důvod, nařídí soud jiné opatření. Podle § 1678 odst. 1 o. z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu. Podle § 736 věty druhá o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se na ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 5. Soud se zabýval věcí nejprve z hlediska obsazení sporu s ohledem na předmětný nárok. Shoduje se zcela se stranou žalovanou v tom, že pokud si žalobci vybrali pro aplikaci svých tvrzených práv žalobu, kterou se domáhají, aby ve prospěch osoby, která není účastníkem řízení (zde míněno [jméno] [příjmení]), bylo vydáno rozhodnutí, na základě kterého by měla nabýt hmotněprávních práv v podobě toho, že přijme odevzdaný pozemek a jeho součást - předmětnou stavbu - a do jejích rukou bude tato nemovitost vydána, pak taková žaloba je z uvedeného pohledu nedůvodná od samotného počátku. Vedlejšímu účastníku (§ 6. Výpisem z katastru nemovitostí – LV č [číslo] pro obec a k. ú. [obec] má soud za doložené (ostatně de facto mezi účastníky nesporné), že předmětné nemovitosti, včetně stavebního objektu [adresa], byly ve společném jmění manželů obou zůstavitelů, takto jsou i nadále evidovány, přičemž bylo nesporné, že společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno v rámci pozůstalostního řízení po zůstaviteli Ing. [jméno] [příjmení], žádné z pozůstalostních řízení není dosud skončené. SJM zůstavitelů zaniklo smrtí prvního z nich, v důsledku absence vypořádání mohla zůstavitelka Ing. [anonymizováno] do svého úmrtí nakládat s celou nemovitostí ve smyslu výše cit. Ustanovení § 736 věta druhá o. z. Nejen žalobci, nýbrž však i žalovaný je přitom jsou potomkem zůstavitelky. Jestliže tato zanechala více dědiců, pak dle ustálené judikatury (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne, č. j. 29. 10 2008, sp. zn. 21 Cdo 4549/2007) jsou do doby potvrzení dědictví považování všichni za vlastníky celého majetku, a z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví jsou oprávněni společně a nerozdílně. Takto mají také vykonávat prostou správu pozůstalosti, jestliže se nedohodnou jinak, přičemž mezi tuto prostou správu lze nepochybně zařadit i otázku užívání majetku v pozůstalosti či řešení neoprávněného užívání tohoto majetku, a to i prostřednictvím soudní žaloby. Již z tohoto pohledu podle názoru soudu nepřipadá v úvahu, aby určití z dědiců podali vůči dalšímu z nich žalobu na vyklizení nemovitostí. V posuzované věci navíc vysoce pravděpodobně je žalovaný pravomocně určen právě správcem pozůstalosti, jemuž přísluší tuto správu včetně otázky užívání řešit. 7. Soud se zabýval stavem obou pozůstalostních řízení. Ze zprávy notářky Mgr. [příjmení] (č. l. 34 spisu) je zřejmé, že aktuálně k datu odůvodňovaného rozsudku nebylo pravomocné rozhodnutí o správci pozůstalosti po [jméno] [příjmení]. Je vedeno odvolací řízení proti rozhodnutí o tom, že by tímto správcem měl být [jméno] [příjmení]. Jeví se naopak, že tato otázka je již patrně i pravomocně rozhodnuta odvolacím soudem ve vztahu k pozůstalosti po Ing. [anonymizováno], kdy byl správcem ustanoven žalovaný. Vyplývá to z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2022, č. j. 17 Co 58/2022-576 (byť ke dni rozhodnutí v této věci neměl soud informace o tom, zda již bylo všem dotčeným osobám citované usnesení, které pozůstalostní soud obdržel 24. 5. 2022, doručeno), kterým bylo usnesení zdejšího soudu ve věci projednání pozůstalosti po Ing. [anonymizováno] ohledně správce pozůstalosti potvrzeno v tom správném znění, že žalovaný byl jmenován správcem celé pozůstalosti po této zůstavitelce, naopak návrhy žalobců na jinou úpravu správy pozůstalosti byly zamítnuty. 8. Soud má za to, že byť podle ust. § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, pak ale nelze opominout další část právní úpravy, která proces nabytí dědictví jako takového zakončuje rozhodnutím soudu, neboť je nutné, aby bylo podle § 1670 o. z. potvrzeno dědictví té osobě, u níž je dědické právo prokázáno. O tom se ovšem řízení teprve vede pod sp. zn. 25 D 43/2014 a 26 D 749/