12 C 112/2021-18 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení je návrh manžela na rozvod manželství účastníků, které bylo uzavřeno před [stát. instituce] dne 29. 12. 2012. Dotyčný v něm uvedl, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Poslední společné bydliště bylo na [ulice a číslo], [obec]. Z manželství se narodila nezletilá [jméno], [datum narození]. K rozvratu manželství uvedl, že manželství bylo uzavřeno z hluboké citové náklonosti, bylo zpočátku spokojené, avšak postupem času se začala projevovat nesourodost povah manželů, která vyvolávala názorovou roztříštěnost a neshody v manželství, na základě čehož došlo k citovému odcizení. 2. Manželka při jednání původně vyjádřila nesouhlas s rozvodem manželství s odůvodněním, že měli dobré manželství. Ve svém výslechu uvedla, že manžel za ní a nezletilou dochází, chodí společně na procházky. Důvodem pro nerozvedení je skutečnost, že by byla s dcerou sama a má příjem jen 12 000 Kč měsíčně, bydlí v nemovitosti, kterou mají v SJM. O vypořádání SJM dosud nemluvili, manžel bydlí jinde. Odděleně fyzicky i intimně žijí asi rok. K příčinám rozvratu manželství uvedla, že to předtím mezi nimi nebylo v pořádku, starala se o tatínka a měla syndrom vyhoření. Její otec ale již nežije, proto má za to, že problémy mezi nimi již nejsou. Manžel se s nezletilou stýká a hradí na ni výživné. Po zákonném poučení ohledně prokázání naplnění podmínek dle § 755 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželka uvedla, že s rozvodem souhlasí. 3. V řízení bylo oddacím listem prokázáno uzavření manželství před [stát. instituce] dne 29. 12. 2012. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 23. 3. 2022, č. j. 12 Nc 1346/2021-84 bylo pravomocně rozhodnuto o úpravě poměrů nezletilé dcery manželů pro dobu po rozvodu manželství. Dále soud z vyjádření účastníků zjistil, že manželé společně nežijí již minimálně rok, nezletilá žije s matkou, přestože manželka stále doufá v obnovení soužití, manžel nechce v manželství setrvat, příčinou je odlišný pohled na další soužití a dřívější problémy mezi manželi. Oba s rozvodem manželství souhlasí. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 2 o. z., nemůže být manželství rozvedeno, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, byl-li by rozvod v rozpory: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle odst. 3 téhož ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství podle § 755 o. z. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož již minimálně rok netvoří manželské společenství, manžel nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Zjištěnou příčinou rozvratu manželství je jejich rozdílný pohled na společné manželské soužití a dřívější problémy mezi manželi. V řízení nebyly zjištěny žádné zvláštní důvody, na základě kterých by soud dovodil, že případný rozvod rodičů by byl v rozporu se zájmy nezletilé dcery rodičů. Proto soud návrhu manžela vyhověl a manželství rozvedl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žádné okolnosti případu neodůvodňují jejich přiznání.