12 C 131/2021-101 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zrušení věcného břemene zapsaného na základě rozhodnutí sp. zn. V [číslo] s účinky vkladu ke dni 9. 6. 2016, které vázne na nemovitosti žalobkyně, rodinném domě [adresa] v k. ú. [obec], kdy nemovitost je zapsána na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec]. Současně navrhla, aby nebyla povinna zaplatit žalované za zrušení věcného břemene ničeho, neboť se jednalo o smlouvu bezúplatnou. Žalobu odůvodnila tvrzením, že na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 5. 5. 2016 jí darovala žalovaná výše uvedenou nemovitost, kdy bylo současně sjednáno bezúplatně věcné břemeno pro žalovanou z důvodu, že v nemovitosti žije žalovaná s přítelem. Žalobkyně dále uvedla, že mají se žalovanou od jejího útlého věku špatný vztah, přes vzájemné hádky žalobkyně s rodinou navštěvovala žalovanou a jejího přítele. Obě účastnice jsou v invalidním důchodu, léčí se po psychiatrické stránce. Žalobkyně po rozvodu s manželem bydlí v nájemním bytě s nezletilým synem, nezletilá dcera zůstala bydlet s otcem. Žalovaná odmítla výzvu žalobkyně v dopisu ze dne 21. 11. 2019 na podílení se na finančních úsporách na opravu domu, odmítla dát žalobkyni klíče k postupnému vyklízení domu od„ harampádí“, měla odmítnout žalobkyni i vstup do domu. Energie, plyn, vodu a poplatky za odpad hradí žalovaná, daň z nemovitosti hradí žalobkyně. Dále žalobkyně popsala incident mezi účastnicemi při návštěvě v červenci 2020. V únoru 2022 poslala prostřednictvím zmocněnkyně žalované dopis, kde jí mj. sdělila, že z finančních důvodů by nemovitost ráda prodala a koupila se synem byt, na což žalovaná reagovala nesouhlasně. Realitní kancelář žalobkyni sdělila, že v případě neumožnění vstupu do nemovitosti nelze dům prodat, věcné břemeno snižuje hodnotu domu. S ohledem na vlastnění nemovitosti jí nebylo ze strany úřadu práce vyhověno pro přiznání dávky hmotné nouze. Žalovaná ji tak dostala do stavu bídy, zhoršil se jí zdravotní stav, psychika. Dle žalobkyně tak vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou žalované. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 9. 8. 2022 k žalobě uvedla, že nárok neuznává a navrhuje žalobu zamítnout. Dané odůvodnila tvrzením, že nemovitosti darovala žalobkyni po jejím opakovaném naléhání, že žalovanou ohrožují dluhy jejího partnera, aby o nemovitosti nepřišla. Přístup žalobkyně k žalované se však po převodu nemovitostí rapidně zhoršil, kdy žalobkyně žalovanou opakovaně slovně napadala, vyhrožovala jí či jejímu partneru vystěhováním, přestože dotyčný tvoří s žalovanou více jak třicet let společnou domácnost a pomáhá žalované vzhledem k jejím zdravotním problémům, zamezovala jí ve styku s vnoučaty. Návrh na zrušení věcného břemene tak žalovaná považuje za nedůvodný a v hrubém rozporu s dobrými mravy. 3. Podáním ze dne 16. 9. 2022 žalobkyně sdělila, že rodinný dům na adrese [ulice a číslo], [obec] prodala i s věcným břemenem a tím souvisejícím. A sdělila, že se soudním sporem již nemá nic společného. K nařízenému soudnímu jednání se žalobkyně bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Žalovaná se k jednání dostavila s právním zástupcem. 4. K objasnění skutkového stavu provedl soud následující důkazy: Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 5. 5. 2016 uzavřené mezi účastnicemi bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastnice pozemku par. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], kdy nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], darovala tyto nemovitosti bezúplatně žalobkyni jako obdarované, a to se všemi součástmi a příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi. Zároveň předmětnou smlouvou zřídila žalobkyně pro žalovanou bezúplatně věcné břemeno, které spočívá v právu doživotního bezplatného užívání předmětných nemovitostí. Žalovaná se zároveň zavázala, že po dobu užívání nemovitostí bude hradit náklady za spotřebované energie a bude se podílet na nákladech spojených s užíváním dobu. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ke stavu ke dni 26. 9. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně v průběhu řízení předmětné nemovitosti, u nichž žádá zrušit věcné břemeno, prodala třetí osobě, kdy se na základě kupní smlouvy ze dne 29. 6. 2022 s právními účinky zápisu ke dni 4. 7. 2022 stala vlastnicí předmětných nemovitostí společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. 6. Na základě zjištění učiněných z důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně získala do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy od žalované bezúplatně pozemek par. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], jenž je zapsán na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] Součástí smlouvy bylo i bezúplatné zřízení věcného břemena spočívajícího v právu doživotního užívání předmětných nemovitostí žalovanou. Ta se užívala hradit náklady za spotřebované energie a bude se podílet na nákladech spojených s užíváním dobu. Na základě kupní smlouvy ze dne 29. 6. 2022 s právními účinky zápisu ke dni 4. 7. 2022 žalobkyně prodala předmětné nemovitosti společnosti [právnická osoba] 7. Dle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) se při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. 8. Soud při právním posouzení nejprve zkoumal věcnou legitimaci účastníků a na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobu je nutno zamítnout, neboť žalobkyni nesvědčí aktivní věcná legitimace, která představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci. Věcnou legitimaci má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek nepodléhá poučovací povinnosti, není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby (např. viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1373/2005). Žalobkyni v době podání žaloby sice legitimace svědčila, avšak v průběhu řízení převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na třetí osobu, čímž svou aktivní věcnou legitimaci ztratila, kdy zároveň nenavrhla záměnu účastníků na straně žalující. S ohledem na chybějící legitimaci žalobkyně v době dokazování a rozhodnutí soudu, tak nezbylo soudu nic jiného než žalobu zamítnout. S ohledem na dané soud zamítl i ostatní účastníky navržené důkazy, neboť dané důkazy nemohly ovlivnit chybějící aktivní legitimaci žalobkyně a jsou tak nadbytečné. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, neboť žalobu bylo nutno zamítnout, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 191,25 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč (tarifní hodnota pro řízení o zrušení věcného břemene) sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 9. 8. 2022, účast u jednání soudu dne 26. 9. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1 075,41 Kč (cesta [obec] – [obec] a zpět o vzdálenosti 70 km za cestu, při spotřebě paliva Natural 95 o 6,7 l /100 km, ceně paliva 44,50 Kč km a sazbě za náhradu použití vozidla 4,7 Kč km), náhrada promeškaného času dle § 14 a. t. ve výši 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč celkem, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 075,41 Kč ve výši 2 115,84 Kč.