6 C 206/2021-47 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali na žalovaném vyklizení prostor specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku a jejich předání do rukou [jméno] [příjmení]. Tvrdili, že jsou dosud nezapsanými spoluvlastníky předmětné nemovitosti. Dalšími dosud nezapsanými spoluvlastníky jsou [titul] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Vlastnické právo je v katastru nemovitostí dosud zapsáno jako společné jmění manželů (dále jen SJM) [titul] [jméno] [příjmení], zemřelého 8. 6. 2014 a [titul] [jméno] [příjmení], zemřelé 19. 10. 2020. Pozůstalostní řízení po [jméno] [příjmení] je vedeno pod sp. zn. 25 D 433/2014 a po [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 25 D 749/2020. Obě řízení dosud nebyla ukončena. Správcem majetku z pozůstalosti [jméno] [příjmení] byl jmenován [jméno] [příjmení] usnesením ze dne 16. 11. 2020. Žalovaný užívá předmětné prostory na základě nájemní smlouvy, která zanikla smrtí tehdejších spoluvlastníků. Nájemní smlouva je navíc neplatná, neboť [jméno] [příjmení] nebyla v době uzavření nájemní smlouvy jedinou spoluvlastnicí a bez vědomí dalších spoluvlastníků nebyla oprávněna smlouvu uzavřít. Rovněž vymezení pronajatých prostor je neurčité a tedy neplatné. Namítli rovněž, že podpis [jméno] [příjmení] na smlouvě není pravý. Ohledně účastenství [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalobci navrhli, aby tito vstoupili do řízení jako vedlejší účastníci, což však žádný z nich neučinil. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť se žalobci nemohou domáhat rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalované povinností vydat věc osobě, která není účastníkem řízení. Dále poukázal na skutečnost, že má uzavřenou nájemní smlouvu, přičemž žalobci nejsou právními nástupci zemřelé pronajímatelky a nájemní vztah její smrtí neskončil. Žalobci dosud nejsou zapsanými spoluvlastníky předmětné nemovitosti a výše jejich případných podílů vyplyne až z konečného rozhodnutí pozůstalostního soudu. Žalovaný rovněž doložil nájemní smlouvu k předmětným prostorům v domě [adresa], kterou uzavřel dne 20. 3. 2017 s [jméno] [příjmení]. Doba trvání smlouvy byla dohodnuta na dobu neurčitou. 3. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. 4. Podle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. 5. Podle § 1677 o. z. povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. 6. Podle § 1678 odst. 1 o. z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu. 7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nemovitost [adresa] byla v SJM [titul] [jméno] [příjmení], zemřelého 8. 6. 2014 a [titul] [jméno] [příjmení], zemřelé 19. 10. 2020, což dokládá výpis z katastru nemovitostí. Rovněž nebylo sporné, že SJM dosud nebylo vypořádáno a dědické řízení po obou jmenovaných dosud nebylo ukončeno. Byť smrtí [jméno] [příjmení] SJM zaniklo, nebylo dosud vypořádáno, a proto i po jeho smrti byla [jméno] [příjmení] oprávněna nakládat s celou nemovitostí [adresa] v souladu s § 736 o. z. věta druhá, podle které dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Smrtí [jméno] [příjmení] přešlo toto oprávnění na její právní nástupce. Potomky jmenované jsou [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně]. Byť podle § 1479 o. z. vzniká dědické právo smrtí zůstavitele, vyplývá z § 1670 o. z., že právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví. To znamená, že dědictví se sice nabývá smrtí zůstavitele (s účinností ke dni smrti zůstavitele), ale jen tehdy a v takové podobě, jak to vyplývá z usnesení o dědictví. To však dosud nebylo vydáno, a proto nelze souhlasit se tvrzením žalobců, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti a takový závěr je přinejmenším předčasný. Zanechal-li zůstavitel více dědiců, jsou dědici v době od smrti zůstavitele až do potvrzení dědictví nebo vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu považováni za vlastníky všeho majetku patřícího do dědictví (všech věcí, pohledávek a jiných majetkových práv zůstavitele) a z právních úkonů, týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví, jsou oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Ve sporech s jinými osobami, týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví, mají dědici postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). V mezidobí mezi smrtí zůstavitele a dnem právní moci rozhodnutí soudu o dědictví vykonává podle § 1677 o. z. správu pozůstalosti správce dědictví. V pozůstalostním řízení nebyl dosud pravomocně správce dědictví ustanoven, protože žalobce 1. podal odvolání proti rozhodnutí notáře č. j. 26 D 749/2020-514, kterým bylo rozhodnuto tak, že [jméno] [příjmení] je oprávněn samostatně spravovat celou pozůstalost. Za situace, kdy nebyl ustanoven správce dědictví a zůstavitel zanechal více dědiců, mohou se tito dohodnout, kdo bude pozůstalost spravovat. Nedohodnou-li, pak prostou správu pozůstalosti (práva a povinnosti s tím spojená) vykonávají společně a nerozdílně. Dohoda dědiců nebyla v řízení tvrzena ani prokázána. Mezi prostou správu pozůstalosti podle § 1678 odst. 1 o. z. lze zařadit i vyklizení nemovitosti za účelem zamezení dalšího neoprávněného užívání a jestliže povinný nemovitost nevyklidí, lze se toho domáhat žalobou. Protože dědicové vykonávají správu společně a nerozdílně, musí žalobu podat všichni dědicové mající postavení nerozlučných společníků, tedy i [jméno] [příjmení]. Protože se v daném případě všichni nerozluční společníci řízení neúčastní, musel soud žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace zamítnout. Nutno podotknout, že ani vstup [jméno] [příjmení] do řízení na pozici vedlejšího účastníka by neměl na aktivní legitimaci vliv, neboť pro vedlejší účastenství podle 93 o. s. ř. charakteristické, že v řízení vystupuje pouze jako podporovatel některého z účastníků a nerozhoduje se v žádném případě o jeho právech a povinnostech. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1986/99, podle kterého se právy a povinnostmi, která má v řízení vedlejší účastník, se rozumějí výlučně práva a povinnosti procesní povahy a je proto vyloučeno, aby mu rozhodnutím soudu bylo ve věci přisouzeno právo nebo uložena povinnost, jež tvoří předmět sporu ve věci samé. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalobci se domáhali vydání předmětných prostor do rukou [jméno] [příjmení], který však nebyl účastníkem řízení. Přitom nelze uložit povinnost předat předmětnou nemovitost osobě, která se řízení neúčastní, neboť ta takovým rozhodnutím není vázána. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný, náklady řízení však nepožadoval, a proto soud žádné z účastníků náklady nepřiznal.