6 C 164/2023-32 — Okresní soud v Semilech

Žalobce se žalobou podanou dne 4. 9. 2023 domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalované do 17. 1. 2023, neboť již několikrát přerušila své studium a je schopna se samostatně živit.Žalovaná k věci uvedla, že 17. 1. 2023 ukončila studium na SŠ , adresa, , obor Pečovatelské služby. Od 25. 1. 2023 do 24. 4. 2023 byla v evidenci ÚP, zaměstnání si nenašla a byla z evidence vyřazena. Jelikož má pouze základní vzdělání, pracovní pohovory byly neúspěšné. V červenci 2023 si našla brigádu v pekařství v , adresa, a rozhodla se, že si školu dodělá. Od 1. 9. 2023 byla přijata do SŠ řemesel a služeb v , adresa, , obor pečovatelské služby, a to do druhého ročníku. Nyní studuje a je ubytována na internátě. Nárok uplatněný žalobou proto neuznává.K jednání se žalovaná nedostavila, proto soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednání uskutečnil a rozhodl v její nepřítomnosti.Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. P 94/2023-29 ze dne 24. 5. 2005 bylo žalobci stanoveno výživné na žalovanou ve výši 650 Kč s ohledem na výši jeho invalidního důchodu.Podle potvrzení SŠ , adresa, žalovaná ukončila na vlastní žádost studium druhého ročníku v oboru Pečovatelské služby ke dni 30. 4. 2022. Stejně tak ukončila studium na stejné škole dne 17. 1. 2023, kdy byla rovněž ve druhém ročníku.Podle potvrzení SŠ řemesel , adresa, ze dne 6. 9. 2023 je žalovaná ve školním roce 2023/24 žákyní druhého ročníku v oboru Pečovatelské služby. Aktuální potvrzení nebylo soudu předloženo.Podle dohody o provedení práce ze dne 11. 7. 2023 byla žalovaná zaměstnána jako výpomoc ve společnosti Vaše pekárna a.s. v době od 11. 7. 2023 do 31. 8. 2023.Podle potvrzení ÚP , adresa, byla žalovaná evidována jako uchazeč o zaměstnání v době od 25. 1. 2023 do 24. 4. 2023.Věc byla posouzena podle § 911 o. z., podle kterého lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.V řízení bylo prokázáno, že žalovaná již dvakrát ukončila své studium druhého ročníku Střední školy v , adresa, v oboru Pečovatelské služby, následně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce a v létě 2023 pracovala na dohodu o provedení práce. Od 1. 9. 2023 opět nastoupila na obor Pečovatelské služby, tentokrát do , adresa, . Zda žalovaná i v současné době tento obor studuje, nelze z potvrzení datovaného dnem 6. 9. 2023 dovodit, nicméně soud nemohl přehlédnout, že žalovaná již dvakrát stejné studium ukončila, přičemž je jí nyní téměř 21 let. To je běžně věk, kdy již má většina ukončené střední vzdělání. Soud nesporuje, že pro lepší životní uplatnění je vhodné mít co nejvyšší vzdělání, přičemž sama žalovaná nepochybně dospěla k závěru, že pouze se základním vzděláním její uplatnění na trhu práce nebude snadné. Nicméně povinností dítěte jako studujícího a tedy podmínkou pro trvání vyživovací povinnosti rodiče, která není bezbřehá, je cílevědomá a soustavná příprava na budoucí povolání. O takovém přístupu žalované však má soud pochybnosti, neboť k dokončení stejného oboru střední školy měla žalovaná od ukončení základní školy dostatek času a pokud ho účelně nevyužila k dosažení středního stupně vzdělání a studium nejméně dvakrát sama ukončila, pak by podle soudu bylo další pokračování vyživovací povinnosti žalobce nespravedlivé, neboť by jen vynakládal prostředky, které by ve svém výsledku nijak nepřispívaly ke zvýšení vzdělání svého dítěte. Protože žalovaná neuvedla žádné omluvitelné důvody, proč k ukončení studia již dvakrát přistoupila, soud s účinností od 17. 1. 2023, kdy žalovaná ukončila studium na SŠ , adresa, , zbavil žalobce povinnosti plnit vyživovací povinnost vůči žalované.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci úspěch, náklady řízení však nepožadoval.