1 C 53/2024-70 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 115 000 Kč po svém synovi s tím, že tuto částku mu pouze svěřil v roce 2018 do úschovy (protože po vyplacení exekucí ještě neměl bankovní účet) poté, co vyhrál a svěřil mu 150 000 Kč (z čehož 35 000 Kč dal dceři , jméno FO, na auto). Žalovaný mu ale asi půl roku poté, když si chtěl žalobce koupit auto, odmítl peníze vydat.2. Žalovaný nesporuje to, že částku 115 000 Kč od žalobce obdržel. Jednalo se ale podle něj o dar. Částku dostal, aby si ji vložil na účet se slovy, že ji může využít na opravu domu, který teď vlastní, a ve kterém dříve bydlel a který vlastnil žalobce. Peníze investoval do domu. Z části platil i pohledávky žalobce. Tím, že mu peníze dal, se žalobce veřejně chlubil.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Z dokladů předložených žalovaným (faktur, dodacích listů, příjmových pokladních dokladů) soud zjistil, že žalovaný v období od září 2019 do ledna 2021 nakupoval zboží či služby související s údržbou či rekonstrukcí nemovitosti.4. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalobce a bratra žalovaného, soud zjistil, že o věci ví od bratra i otce, ale i jiných lidí. Ví, že žalobce vyhrál nějaké peníze v loterii, už neví, kdy to bylo. Bylo to přes 200 000 Kč. Nějaké peníze dal sourozencům, nějaké na rekonstrukci domu žalovanému. Na to, co s penězi udělal, se žalobce i někteří lidé ptali. Sám byl u toho, když se ho ptal pan , jméno FO, . Žalobce řekl, že žalovanému dal 100 000 Kč na rekonstrukci domu. Sám svědek nedostal od žalobce nic, v té době byli rozhádaní, byl přestěhovaný u babičky.5. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dcery žalobce a sestry žalovaného, soud zjistil, že u předání peněz nebyla. Žalobce měl vyhrát nějaké peníze ve sportce. Myslí, že šlo o 200 000 Kč. Dostala od něj 5 000 Kč, stejně tak sestra. Žalobce mluvil o tom, že žalovanému dá určitou částku na rekonstrukci baráku, neví přesnou částku. Žalobce si to poté asi rozmyslel a chce peníze od žalovaného zpátky, neví proč. Žalobce mluvil o tom, že dal peníze žalovanému, žalovaný také mluvil o tom, že peníze dostal.6. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že u žalobce a žalovaného dříve bydlela. O věci se bavili, bavili se o všem. Ví, že žalobce vyhrál 200 000 Kč, už je to pár let. Ví, že něco z toho dával dětem a nějaké peníze chtěl uložit k žalovanému s tím, že ty peníze se můžou použít na opravu baráku.7. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že bydlí v nájmu v domě žalovaného, kde dříve bydlel i žalobce. Ví o tom, že žalobce dal nějaké peníze žalovanému, nějakých 100 000 Kč, aby se ten barák dal dohromady. Mluvilo se tam o tom. Žalobce měl ty peníze vyhrát.8. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil pro posouzení věci významná skutková zjištění.9. Pro nadbytečnost soud neprováděl důkaz deníkem žalobce (kde si měl žalobce poznamenat, že mu žalovaný vzal peníze do úschovy), neboť se jedná toliko o jeho písemnou poznámku, jejíž pravost a zejména čas jejího pořízení nelze nijak ověřit. Soud rovněž pro nadbytečnost neodročoval jednání za účelem výslechu svědka , jméno FO, , jehož výslech navrhoval žalovaný.10. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.11. Podle § 2402 o. z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Ve smlouvě lze ujednat, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli.12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Všichni slyšení svědci zcela shodně (a to včetně dcery žalobce, která má kladný vztah k oběma účastníkům a vyjádřila se tak, že jednání pro ni z tohoto důvodu není příjemné) popsali to, že jak žalovaný, tak i žalobce mluvili o tom, že žalovaný od žalobce finanční prostředky obdržel za účelem rekonstrukce nemovitosti. Protože se jednalo o předání hotovosti mezi blízkými rodinnými příslušníky, není podle soudu na místě klást na prokázání darování ze strany žalovaného vyšší nároky. S ohledem na závěr soudu, že ohledně částky 115 000 Kč, která je předmětem řízení, byla mezi účastníky uzavřena darovací smlouva a vzhledem k tomu, že žalobce ani netvrdil existenci důvodů pro odvolání daru z jeho strany, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tedy podle úspěchu ve věci. S ohledem na to, že však žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.