11 C 249/2020-24 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce uvedl v žalobě, že je vlastníkem domu [adresa] ve [ulice] ulici v [obec]. Žalované pronajal byt o velikosti 3 + 1 označený [číslo] v domě [adresa]. Žalovaná byt užívala v průběhu celého roku 2016. Neplnila povinnosti nájemce. Žalobci poukázala pouze 22 539 Kč. Její povinností bylo platit měsíčně 10 998 Kč, z toho na nájemném 4 999 Kč a na zálohách 5 999 Kč. Žalobce provedl vyúčtování služeb, z něhož vyplývá, že žalovaná vyčerpala plnění za 16 825 Kč a za vodu a otop měla zaplatit 69 359 Kč. Kromě toho dlužila na nájemném 29 940 Kč. Z toho vyplývá celkový dluh 93 584 Kč. V témže roce však Okresní soud v Sokolově žalobci přisoudil ve věcech 12 C 130/2017, EPR [číslo] 2016 a 11 C 433/2016, celkem 59 480 Kč. Rozdíl mezi skutečnou cenou bydlení a přisouzenými částkami je 34 104 Kč, tedy částka, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Obě strany projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalobce předložil nájemní smlouvu uzavřenou 6. 1. 2016, v níž účastníci sjednali nájem do 31. 12. 2018. Z toho vyplývá, že žalovaná byla v průběhu celého roku 2016 nájemcem bytu. Z nájemní smlouvy vyplývá výše povinných plateb. Žalobce předložil výpis z katastru nemovitostí, jímž dokládá vlastnictví domu, platební výměr, listinu označenou jako platební kázeň, urgenci plateb a vyúčtování poskytnutých služeb. Z přehledu plateb nájemného pak plyne dluh ve výši 555 Kč za listopad 2016. Duh na službách dosáhl částky 33 549 Kč, která byla splatná 20. 5. 2017. Z předložených listin vyplývá důvodnost podané žaloby. Jejich obsah totiž koresponduje s žalobcovým skutkovým tvrzením. Pasivní žalovaná žalobcem předestřený skutkový stav nijak nezpochybnila když navíc akceptovala žalobcem provedené vyúčtování služeb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když povinnost platit nájemné a hradit čerpané služby vyplývá z ustanovení § 2251 obč. zák.. Žalovaná je v prodlení s finančním plněním a proto má žalobce s odkazem na ustanovení § 1070 obč. zák. právo na zákonný úrok z prodlení ve výši definované ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce se na soud obrátil důvodně. Má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jde o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 365 Kč a náhradu paušálních výdajů, celkem 2x 300 Kč s odkazem na ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášku č. 254/2015 Sb.