11 C 424/2020-15 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný cestoval dne 21. 4. 2019 linkou [číslo] (tramvaj), dne 8. 3. 2018 linkou [číslo] (tramvaj), dne 20. 7. 2018 linkou [číslo] (tramvaj) a dne 18. 4. 2019 linkou [číslo] (trolejbus) bez platné jízdenky. Nezaplatil ve všech případech jízdné 18 Kč a přirážku 1 500 Kč. Protože nereagoval ani na upomínky, musela se žalobkyně obrátit na soud. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně předložila hlášení o provedených přepravních kontrolách ze dne 21. 4. 2019, 8. 3. 2018, 20. 7. 2018 a 18. 4. 2019, z nichž vyplývá, že žalovaný cestoval čtyřikrát hromadnou dopravou v [obec] bez jízdenky. Přepravní kontrolor ověřil totožnost žalovaného jeho občanským průkazem. Z předložených listin vyplývá závěr, že žalovaný opakovaně cestoval neoprávněně dopravním prostředkem žalující společnosti v [obec]. Zákony [číslo] Sb. o silniční dopravě v platném znění a [číslo] Sb. o drahách odkazují na přepravní řád upravený vyhláškou č. 175/2000 Sb. Z ustanovení těchto předpisů a ze smluvních přepravních podmínek vyplývá právní povinnost žalovaného zaplatit celou požadovanou částku. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně má proto podle ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a paušální náhradu výdajů s odkazem na ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášku č. 254/2015 Sb..