7 C 337/2020-8 — Okresní soud v Sokolově

Manžel se návrhem u zdejšího soudu domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že od roku 2009 začaly mezi manžely vznikat neshody, které vyvrcholily tím, že se manžel v roce 2010 odstěhoval ze společné domácnosti, od té doby spolu manželé nežijí ani nehospodaří. Manžel má novou známost. Manželka s návrhem na rozvod souhlasila a skutečnosti uvedené v žalobě prohlásila za nesporné. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: 1. manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16. 11. 1985 v [obec], 2. z manželství se narodily dnes již zletilé děti, 3. manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu 10 let, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.