7 C 405/2020-14 — Okresní soud v Sokolově

Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Manžel se návrhem podaným u zdejšího soudu domáhal rozvodu manželství. Návrh odůvodnil tím, že mezi manžely došlo k vzájemnému odcizení, pociťuje oboustranný nezájem o druhého a intimně se nestýkají od roku 2018. Manželka s návrhem na rozvod souhlasila a skutečnosti uvedené manželem jako příčina rozvratu manželství prohlásila za nesporné. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: 1. manželství účastníků bylo uzavřeno dne 30. 6. 2012 ve [obec], 2. z manželství se nenarodily žádné děti, 3. manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.