11 C 147/2020-53 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce podal návrh na zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři ke dni 7. 1. 2019 s odůvodněním, že se minimálně od tohoto data nepřipravuje na výkon budoucího povolání. Vyživovací povinnost byla naposledy vyměřena rozsudkem Okresního soudu v Sokolově č. j. 14 P 23/2004-49 ze dne 24. 5. 2004. Žalobce není se žalovanou v kontaktu a nevěděl, kde se zdržuje. Z dostupné evidence soud zjistil, že žalovaná je od 17. 8. 2019 vdaná. S manželem [jméno] [příjmení] vychovává syna [jméno], narozeného 27. 1. 2019. [anonymizována tři slova] soudu sdělil, že se žalovaná nezdržuje na území ČR. V době od 4. 12. 2018 do 27. 2. 2019 byla v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z toho logicky vyplývá, že návštěvu školy ukončila před tímto obdobím. Adresu manžela žalované v SRN soud získal od policie ČR. Následně se podařilo žalované na tuto adresu doručit žalobu a pak i předvolání k ústnímu jednání. Žalovaná předložila přípis, v němž uvedla, že výživné, pokud ho žalobce platí, z příslušného účtu od jejích 18-tých narozenin nikdo nevybíral. Bylo jí totiž jasné, že vyživovací povinnost skončila. Přesto vyslovila nesouhlas se zrušením vyživovací povinnosti ke dni 7. 1. 2019 a navrhla, aby výživné bylo zrušeno„ v nejbližší době“. Žalobce v průběhu ústního jednání uvedl, že dcera přestala navštěvovat školu již v roce 2018. V okamžiku narození dítěte nebyla řádnou žákyní. Výživné mu stále sráží zaměstnavatel formou exekuce a je odesíláno na účet. Kdo s ním disponuje, žalobce neví. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 911 téhož právního předpisu výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Žalovaná se [datum] přihlásila do evidence úřadu práce. Z toho jednoznačně vyplývá, že již před tímto datem ukončila přípravu na budoucí povolání. Rodičům tím odpadla zákonná vyživovací povinnost. 27. 1. 2019 se narodil nezletilý [jméno]. Jeho otec měl a stále má (od 17. 8. 2019 jako manžel) k žalované vyživovací povinnost, která předchází vyživovací povinnosti rodičů. Jestliže se žalobce domáhá zrušení povinnosti platit výživné ke dni 18-tých narozenin žalované, je jeho žaloba zcela důvodná, neboť k tomuto datu již vyživovací povinnost k dceři neměl. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšný žalobce v souvislosti s tímto sporem žádné náklady nevynaložil.