11 C 244/2020-75 — Okresní soud v Sokolově

Žalobce podal návrh na zrušení povinnosti platit výživné zletilému synovi. Ve svém tvrzení uvedl, že žalovaný ukončil studium na střední škole a proto podal návrh na zrušení vyživovací povinnosti k datu 31. 8. 2020. Žalovaný prostřednictvím své matky, jíž udělil plnou moc, soudu sdělil, že se žalobou nesouhlasí. Ukončil poslední ročník střední školy, avšak nesložil ze [anonymizováno] důvodů maturitní zkoušku. Do spisu založil [anonymizováno] zprávu, z níž vyplývá, že v květnu 2020 byl [anonymizováno] na [anonymizováno] oddělení [nemocnice] v [obec]. Ze zápisu z kontrolního [anonymizováno] vyšetření pak plyne, že žalovaný trpí emočně nestabilní poruchou osobnosti, způsobené jinými stimulancii, která vyžaduje ambulantní [anonymizováno] léčbu. Na doporučení ošetřující lékařky se opakovaně nezúčastnil nařízeného ústního jednání. Dne 13. 1. 2021 pak vypověděl, že v 18 letech kouřil s kamarády marihuanu. Přiváděl se do uvolněného stavu, v deliriu nebyl nikdy. Toto vyjádření koresponduje s citovanou lékařskou zprávou. Žalobce v průběhu řízení zdůraznil, že si žalovaný současný [anonymizováno] stav přivodil sám. Žalovaný absolvoval Střední školu [anonymizováno] v [obec]. Podle vyjádření ředitele ze dne 27. 11. 2020 byl žákem do 30. 6. 2020. Status studenta nemá od 1. 9. 2020. Z další zprávy ředitele školy ze dne 15. 7. 2021 pak vyplývá, že žalovaný úspěšně složil maturitní zkoušku [datum]. Žalobce studijní úspěch žalovaného ocenil a navrhl, aby soud vyživovací povinnost zrušil o měsíc později, tedy k 30. 9. 2020. V průběhu závěrečného jednání žalovaný uvedl, že se 6. 9. 2021 zaregistroval na úřadu práce a předpokládá, že si najde zaměstnání. Prostřednictvím své zástupkyně navrhl, aby soud vyživovací povinnost zrušil ke dni 31. 8. 2021. Žalobce dále vypověděl, že je ženatý, s manželkou vychovává třináctiletou dceru. Pracuje v SRN, kde si vydělává kolem 50 000 Kč měsíčně. Se žalovaným se nestýká, neboť syn o kontakt s ním ztratil zájem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný byl řádným studentem Střední školy [anonymizováno] v [obec]. Čtvrtý ročník maturitního studia úspěšně ukončil ke konci června 2020. Nesložil však v prvním možném termínu maturitní zkoušku. 31. 8. 2020 ztratil status studenta. Od té doby se soustavně nepřipravoval na výkon budoucího povolání (nebyl účastníkem denního studia). V souladu s právní úpravou měl možnost složit maturitní zkoušku dodatečně. Připravovat se na ni však mohl vedle výdělečné činnosti. Doložil zhoršený zdravotní stav, který však nebyl překážkou nástupu do zaměstnání. Tento závěr potvrzuje skutečnost, že se 6. 9. 2021 zaevidoval na úřadu práce. Mohl tak učinit o rok dříve. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 911 téhož právního předpisu výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Z těchto ustanovení vyplývá, že důvodem přiznání výživného je soustavná příprava na výkon budoucího povolání. Tu žalovaný ukončil nejpozději k 31. 8. 2020. Rozhodnutí absolvovat maturitní zkoušku později, a to i ze zdravotních důvodů, nemůže mít na trvání vyživovací povinnosti rodičů žádný vliv. Proto soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, vyměřenou naposledy rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 1. 2018 zrušil v souladu s návrhem žalobce k 30. 9. 2020. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení neuplatnil.