11 C 317/2021-15 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta záchytná služba dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo] v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní (dále jen \"PZS\"). K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS byl vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 9. 9. 2020, znějící na částku 3 000 Kč, se splatností dne 9. 9. 2020. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 9. 9. 2020. Uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil. Na tuto skutečnost byl upozorněn právním zástupcem předžalobní upomínkou. Dlužná částka se skládá z položek s uvedením ceny: poskytovaná [anonymizováno] péče – 1 340 Kč, biochemie - 250 Kč, 2 x alkotest – 2 x po 90 Kč, celkem 180 Kč, [anonymizováno] materiál – 50 Kč, náklady na ubytování – 1000 Kč, pití – 30 Kč, mycí a desinfekční prostředky – 150 Kč, celkem 3 000 Kč. Tento druh [anonymizováno] není hrazen ze zdravotního pojištění. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud o věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání poté, co s tímto procesním postupem vyslovily obě strany souhlas. Na základě předložených listinných důkazů, a to uznání dluhu ze dne [datum], daňového dokladu a předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl [anonymizováno] v zařízení žalobkyně, svůj dluh písemně uznal (§ 2053 o. z.), a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě žalovaného nároku, dospěl soud ke skutkovému závěru, že dluží žalobkyni za její služby částku 3 000 Kč. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle § 89 a) odst. 1 a 2 a § 89 e) odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění a dle § 2053 o. z.. Z těchto ustanovení vyplývá, že protialkoholní záchytná služba je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Jelikož žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal, avšak ve lhůtě splatnosti, tj. do 30 dnů od uznání, nezaplatil, dostal se neuhrazením nákladů spojených s [anonymizováno] na záchytné stanici do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni tak vzniklo právo žádat po žalovaném od prvého dne prodlení úroky z prodlení podle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně včetně požadované výše úroku z prodlení shledal soud v souladu se zákonem, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály advokáta po 100 Kč a 21% DPH. Žalovaný na nákladech řízení zaplatí celkem 1 489 Kč.