20 C 138/2021-67 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.12.2019 mezi společností [právnická osoba], založená ve [příjmení] republice Německo se sídlem [adresa], registrační číslo HRB [číslo] B, DIČ: [anonymizováno] jako postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Smlouvu o úvěru uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], založená na Maltě se sídlem [adresa], [anonymizováno], GZR [číslo], registrační číslo C [číslo]. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2016 [číslo] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 3000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2016 [číslo]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 3000 Kč a splatností dne 2016 [číslo]. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného [číslo]. Žalovaný se dle Smlouvy o úvěru [číslo] jejíž text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1440 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 2016 [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2020 -01-22. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 4, 440 Kč Kč nejpozději splatných dne 2016 -07-18.“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení tedy nepotvrdil, a soud tak jejich pravdivost mohl posuzovat pouze na základě důkazů předložených žalobkyní. 3. Ke stavu věci soud zjistil, a to z potvrzení [právnická osoba], s.r.o. vystaveného dne [datum], že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány ThePay byla odeslána částka 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet], a to dne [datum], která byla označena variabilním symbolem [číslo]. Jelikož žalobkyně v žalobě tvrdila, že uvedená částka byla původním věřitelem převedena na zmíněný účet, jehož majitelem je žalovaný, zaměřil se soud při hodnocení dalších žalobkyní předložených důkazů na to, zda se jedná skutečně o účet žalovaného, a zda na tento účet uvedená částka skutečně převedena byla. Posledně zmíněné tvrzení je prokázáno sdělením [právnická osoba] ze dne 16.8.2021, jež si soud jako důkaz vyžádal na návrh žalobkyně. Ze zmíněného potvrzení je zřejmé, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný a dne [datum] byla na tento účet připsána částka 3 000 Kč z účtu [právnická osoba] s.r.o. č. [bankovní účet]. Soud měl jako další důkaz k dispozici dokument označený jako Prohlášení pro nového Klienta obsahující personálie žalovaného včetně rodného čísla, čísla občanského průkazu a čísla bankovního účtu shodujícího se s číslem uvedeným v potvrzení společnosti [právnická osoba], o němž je zmínka shora. Uvedený dokument dále obsahuje prohlášení, že [právnická osoba] poskytuje klientovi úvěr, a klient přijímá tento úvěr, který je splatný bankovním převodem na bankovní účet klienta č. [bankovní účet] ve výši 3 000 Kč s poplatkem za úvěr 1 440 Kč, s roční úrokovou sazbou 389,33 % s tím, že celková částka k úhradě je tedy 4 440 Kč se splatností 18.7.2016. Uvedený dokument předložila žalobkyně soudu ještě v anglické verzi a soud poznamenává, že žádný dokument není opatřen podpisy stran tvrzené smlouvy o úvěru. Jiný dokument, který by měl představovat žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným dne 1.6.2016 soud neměl k dispozici. Žalobkyně dále předložila soudu fakturu označenou [číslo] vystavenou dne 1.6.2016 se stanoveným datem splatnosti 18.7.2016 znějící na částku 4 440 Kč, která byla adresovaná žalovanému s tím, že příjemce uvedené částky měla být [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. Z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že dne 20.12.2019 žalobkyně jako postupník a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitel tuto smlouvu uzavřely za účelem postoupení pohledávek, jejichž seznam tvoří přílohu uvedené smlouvy, mezi nimiž měla být rovněž pohledávka za žalovaným z titulu shora zmíněné smlouvy o úvěru. Soud dále zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] přípisem ze dne 22.1.2020 žalovanému oznámila postoupení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou dříve postoupila společnost [právnická osoba], a která měla být tedy postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl předžalobní výzvou z 21.1.2020 vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž tato předžalobní výzva byla poštovní přepravě podána dne 22.1.2020, jak vyplývá z příslušného podacího lístku. 4. Po zhodnocení shora popsaného skutkové stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala existenci pohledávky, která měla být předmětem postoupení. Z žádného z žalobkyní předložených důkazů totiž nevyplývá tvrzená skutečnost týkající se uzavření smlouvy o úvěru dne 1.6.2016. Žalobkyně v žalobě popsala postup při uzavírání tvrzené smlouvy s tím, že za původního věřitele označila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která měla tvrzený úvěr poskytnout prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa]. Teprve z důkazu, a to dokumentu v podobě přípisu ze dne 22.1.2020 označeného jako oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že původním věřitelem, který měl tvrzený úvěr poskytnout nebyla žalobkyní tvrzená [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], nýbrž společnost [právnická osoba], což žalobkyně v žalobních tvrzení vůbec neuvedla. Bez ohledu na tento nedostatek, však soud opětovně uvádí, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz o existenci samotného úvěrového závazku. Žalobkyní předložený dokument označený jako prohlášení pro nového klienta je dokumentem, z jehož obsahu není zjevné, kdo jej vyhotovil, tj. zda se jedná o samotnou smlouvu, popřípadě jednostranný záznam společnosti [právnická osoba], a jedná se tedy o doklad bez potřebné vypovídací hodnoty. Soud má sice za prokázané, že společnost [právnická osoba] odeslala z účtu společnosti [právnická osoba] částku 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl žalovaný. Uvedené zjištění však není dostatečné pro případné hodnocení nároku žalobkyně jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. §2991 odst. 2 občanského zákoníku, jak pro všechny případy žalobkyně navrhla. Žalobkyně totiž neprokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, tj. tvrzenou skutečnost, že je věřitelem uvedené pohledávky, ať už by jí soud posoudil jako pohledávka z titulu úvěrového závazku, či pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení. Soud totiž nemohl pouze na podkladě žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřít, že došlo ke změně v osobě věřitele podle ust. §1879 občanského zákoníku ve vztahu k pohledávce, kterou by soud případně jinak kvalifikoval, než tak učinila žalobkyně. Soud neměl od žalobkyně k dispozici žádný důkaz o smlouvě, na základě které by došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky z původního věřitele společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], přičemž samotný přípis vyhotovený [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 22.1.2020, v němž tuto skutečnost žalovanému sděluje nepostačuje, neboť se jedná o prohlášení nového věřitele, nikoliv věřitele původního, jež by mělo dostatečnou vypovídací hodnotu. Z uvedeného důvod tak soud žalob