23 C 114/2021-9 — Okresní soud v Sokolově

Manželka se návrhem na rozvod manželství ze dne 11. 8. 2021 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 21. 5. 1994 v [obec] mezi ní a manželem, neboť jejich manželství neplní svoji funkci a je trvale a hluboce rozvráceno. Jako příčiny tohoto rozvratu uvedla manželka zejména rizikové nakládání manžela s finančními prostředky, vztah manžela s jinými ženami a trestnou činnost manžela spáchanou na jejich synovi. Manžel se k návrhu manželky nevyjádřil. Z oddacího listu ze dne 22. 5. 1994 má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 5. 1994 v [obec]. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželé spolu nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají již déle než rok. Před více než šesti měsíci se manžel odstěhoval ze společného bydliště a manželce tak nyní není známo místo jeho pobytu. Příčinami rozvratu pak jsou zejména rizikové chování manžela ve vztahu k financím, nevěra a nevhodné chování vůči synovi. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Odst. 2 a 3 téhož ustanovení pak stanoví překážky rozvodu manželství. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V posuzovaném případě z tvrzení manželky a provedených důkazů vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství a na obnovení manželského společenství není zájem. Příčinou tohoto rozvratu bylo výše uvedené chování manžela. Překážky rozvodu manželství nebyly zjištěny. Soud tak s ohledem na shora uvedené manželství účastníků rozvedl. Manželství účastníků bylo rozvedeno i přes to, že se stanovisko manžela k podanému návrhu na rozvod manželství v řízení bezprostředně zjistit nepodařilo, jelikož tento se k podanému návrhu písemně nevyjádřil a k ústnímu jednání se opakovaně nedostavil. Manžel tak neučinil i přes to, že mu výzva k vyjádření i předvolání k ústnímu jednání bylo řádně a opakovaně doručováno. Soud se pokusil manžela kontaktovat také telefonicky, ovšem rovněž bezúspěšně. O vědomosti manžela o návrhu na rozvod manželství i konaném jednání svědčí také skutečnost, že manžel manželce při telefonickém rozhovoru potvrdil, že přestože o návrhu na rozvod i o konaných ústních jednáních věděl, odmítl se na ně dostavit a k návrhu se vyjádřit. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k výše uvedenému závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a představuje ve své současné podobě pouze ryze formální svazek bez další zjištěné pozitivní perspektivy. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení o rozvod manželství nemají účastníci zásadně právo na náhradu nákladů řízení. Důvody pro výjimečné přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků nebyly naplněny.