10 C 338/2021-13 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá, aby žalovaný na její výživu přispíval zvýšené výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že vyučila v oboru cukrář a od září nastoupila na nástavbové studium, obor podnikání, po jehož absolvování bude mít maturitu. Zvýší si tak kvalifikaci. 2. Žalovaný svou neúčast při jednání omluvil s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav s tím, že je ochrnutý na jednu nohu, nemůže chodit, má velké výdaje za léky v souvislosti se všemi zdravotními problémy. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že je invalidní důchodce III. stupně. Výdaje za léky a injekce se pohybují kolem 6 000 Kč měsíčně, poplatky za nájem kolem 5 000 Kč měsíčně, důchod pobírá ve výši 18 849 Kč měsíčně. Na výživu žalobkyně doposud platí 1 300 Kč měsíčně. Souhlasí se stanovením zvýšeného výživného kolem 2 000 Kč měsíčně. 4. Žalobkyně při jednání uvedla, že od září 2021 studuje obor podnikání zakončený maturitou, jedná se o dvouletý obor. Její základní měsíční výdaje a to nejen s ohledem na její věk, vzrostly. Bydlí v bytě s babičkou, výdaje spojené s bydlením hradí matka a to kolem 10 000 Kč měsíčně. Matka bydlí s manželem v Německu, je již rok v pracovní neschopnosti, měsíčně jí přispívá na potřeby kolem 2 000 Kč. S ohledem na sdělení žalovaného, se kterým není v kontaktu, souhlasí se zvýšením výživného na 2 000 Kč měsíčně a to od ledna 2022. Je svobodná, na brigádu chodit nemůže, neboť se věnuje studiu. Dále uvedla, že žalovaný dosud neuhradil výživné za měsíc září 2021 ve výši 1 300 Kč. Předpokládá, že dlužné výživné uhradí v nejbližší době. 5. Z potvrzení o studiu žáka bylo zjištěno, že [anonymizováno] škola [anonymizováno] potvrdila, že žalobkyně je od 1. 9. 2021 žákyní třídy [anonymizováno] na její škole. Studuje obor vzdělávání – podnikání. 6. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 18. 6. 2007 sp. zn. 14 P 245/2003 bylo zjištěno, že žalovanému bylo od 1. 5. 2007 určeno výživné na tehdy nezletilou žalobkyni ve výši 1 300 Kč měsíčně a na nezletilou [jméno] zvýšené výživné 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný vykazoval příjem 16 180 Kč měsíčně. 7. Z § 911, § 913 odst. 1, občanského zákoníku vyplývá, že výživné lze přiznat, jestli-že je oprávněný není schopen sám se živit. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 8. Na základě provedeného dokazování a v souladu s jeho právním posouzením bylo zjištěno a prokázáno, že žalobkyně se oprávněně domáhala zvýšení výživného a to nejen s ohledem na svůj věk, ale i s ohledem na své studium, kterému se denně věnuje a nemá proto žádný příjem, ze kterého by byla schopna své životní potřeby uhradit, je proto odkázána na své rodiče. Žalobkyně studuje nástavbové studium – obor podnikání zakončené maturitou. Studiem si zvýší kvalifikaci, která jí umožní najít si finančně lépe ohodnocené zaměstnání, než které získala výučním listem v oboru cukrářka. Od posledního rozhodnutí, tj. od roku 2007 je zřejmé, že došlo ke změně poměrů a to jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaného. O výživném pro žalobkyni bylo rozhodnuto naposledy na základě rozsudku 14 P 245/2003 dne 18. 6. 2007, kdy žalovanému bylo stanoveno výživné na tehdy nezletilou žalobkyni ve výši 1 300 Kč měsíčně. Potřeby žalobkyně s ohledem na její současný věk a s ohledem na studium, k němuž patří zakoupení školních pomůcek vzrostly. Doposud stanovené výživné proto neodpovídá jejím současným potřebám. V současné době je žalobkyni 19 let. Vyživovací povinnost k žalobkyni, s ohledem na zletilost žalobkyně, má v současné době i její matka. Ta svou vyživovací povinnost zabezpečuje tím, že žalobkyni zajišťuje bydlení ve svém bytě. Matka žalobkyně hradí poplatky za bydlení a dále přispívá žalobkyni na její základní životní potřeby částkou 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný, byť uvádí, že v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu si musí zakupovat léky, platí poplatky spojené s bydlením, má od doby posledního rozhodnutí vyšší příjem (invalidní důchod 18 849 Kč měsíčně), odpadla mu vyživovací povinnost ke zletilé dceři [jméno] ve výši 2 000 Kč měsíčně. V jeho schopnostech a možnostech je platit zvýšené výživné pro žalobkyni o 700 Kč měsíčně oproti předchozímu rozhodnutí. Žalobkyně zohlednila poměry žalovaného a souhlasila se zvýšením výživného pouze na částku 2 000 Kč měsíčně, a to až od 1. 1. 2022. S ohledem na zjištěný skutkový stav, soud výživné zvýšil na 2 000 Kč měsíčně, počínaje od 1. 1. 2022. Žalobkyně tak bude mít prostředky, aby své základní měsíční potřeby uhradila. 9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, náhradu nákladů řízení nežádala, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.