20 C 187/2022-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí 2 365 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že požadovaná částka v rozsahu 2 065 Kč představuje dlužné pojistné dle Pojistné smlouvy [číslo] uzavřené se žalovaným dne [datum], a to poměrná část pojistného za dobu od 04.06.2021 do 10.09.2021, kdy byla smlouva ukončena, tj. do zániku Pojistné smlouvy. Jako příslušenství žalobkyně požadovala z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí od 11.09.2021, tj. ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy, do 06.09.2022, ve výši 199 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to náklady na upomínku v paušální výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně za použití prostředků dálkové komunikace (internetu) předložila žalovanému návrh pojistné smlouvy pro„ Autopojištění [anonymizována tři slova]“ [číslo]. Předmětem uvedené smlouvy, resp. návrhu, bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] s počátkem pojištění ode dne [datum] Uzavření smlouvy bylo navrhováno na dobu neurčitou a pojistné bylo stanoveno částkou 6 627 Kč splatné ve čtvrtletních splátkách, přičemž pojistné za první období bylo stanoveno na 1 656 Kč. Návrh smlouvy obsahoval ustanovení týkající se uzavření smlouvy na dálku, a to, že smlouva je uzavřena okamžikem zaplacení pojistného za první pojistné období na bankovní účet žalobkyně a dále, že pro pojištění sjednané touto smlouvou platí příslušné pojistné podmínky PP A [číslo pasu]. Soud dále zjistil, že žalobkyně eviduje přijatou platbu ze dne [datum] právě ve výši 1 656 Kč, která byla zaevidována jako platba pojistného ke smlouvě [číslo]. Soud dále zjistil, že žalobkyně prostřednictvím upomínky ze dne 19. 7. 2021 upozornila žalovaného na neplacení pojistného ve výši 1 656 Kč, přičemž uvedenou částku žádala uhradit nejpozději do 9. 9. 2021 spolu s náklady na vymáhání, tj. za upomínku ve výši 300 Kč s tím, že pokud by se tak nestalo, smlouva uplynutím této lhůty zanikne. Žalobkyně dále oznámením ze dne 22. 9. 2021 žalovanému sdělila, že právě pro nezaplacení zmíněného pojistného ve stanovené lhůtě došlo ke dni 9. 9. 2021 k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě poměrné části pojistného do zániku pojistné smlouvy ve výši 2 065 a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem vznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě Pojistné smlouvy na podkladě zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Nabídku pojistitele žalovaný jako pojistník přijal, a smlouvu tak uzavřel postupem dle ustanovení § 2759 odst. 1 obč. zák., tedy včasným zaplacením pojistného určené v nabídce. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného má soud za to, že žalobkyní předložená evidence o úhradě tohoto pojistného má dostatečnou vypovídací hodnotu, a soud, jak je již uvedeno, dospěl k závěru, že pojistná smlouva byla uzavřena. Jelikož žalovaný nezaplatil další splátku pojistného za příslušné období splatné ke dni 09.09.2021, došlo podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, resp. jeho části, k zániku pojištění odpovědnosti, neboť byla splněna podmínka stanovena ve zmíněném ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona, tedy že stanovená lhůta pro plnění nebyla kratší než jeden měsíc a upomínka obsahovala upozornění na možný zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Žalovaný byl zároveň upozorněn na povinnost zaplatit dlužné pojistné do zániku pojištění, a jelikož v průběhu řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že požadovanou dlužnou částku neuhradil, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku, neboť žalobkyně má podle ustanovení § 13 odst. 12 uvedeného zákona na toto pojistné nárok. Žalovanému soud dále uložil v souladu s požadavkem žalobkyně povinnost zaplatit z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti do požadovaného dne 06.09.2022 úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku spolu s náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč požadované v souladu se Sazebníkem nákladů na vymáhání dlužného pojistného účinného od 30.06.2019, na který odkazovala uvedené smlouva, resp. zmíněné pojistné podmínky, a které se tak staly obsahovou částí pojistného závazku. 5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných pojistných produktů, které nabízí neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně v rámci správy svých pohledávek a plnění zákonných povinností banky jistě k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy, a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.