22 C 145/2021-21 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 6 366 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“), na základě které dodával postupitel žalovanému elektřinu a související služby na odběrném místě [adresa žalovaného]. Žalovanému vznikl dluh za odebranou elektřinu za fakturační období 4. 1. 2018 – 8. 6. 2018 ve výši 3 351 Kč a za fakturační období 9. 6. 2018 – 2. 11. 2018 ve výši 3 015 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 přešly pohledávky za žalovaným ke dni 5. 3. 2021 na žalobkyni, o čemže byl žalovaný dopisem ze dne 23. 3. 2021 vyrozuměn. Téhož dne mu byla zaslána i předžalobní upomínka, žalovaný však na výzvu k úhradě dluhu nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od 1. 7. 2017, ceník smluvních pokut a speciálních služeb [anonymizována dvě slova] účinný od 1. 1. 2012, upomínku [číslo] ze dne 30. 7. 2018, fakturu [číslo] ze dne 13. 6. 2018 na částku 3 351 Kč, fakturu [číslo] ze dne 6. 11. 2018 na částku 3 015 Kč, fakturu [číslo] ze dne 8. 11. 2018 na částku 908 Kč, upomínku [číslo] – odstoupení od smlouvy ze dne 12. 10. 2018, upomínku – ukončená smlouva ze dne 26. 11. 2018, smlouvu o postoupení pohledávek [anonymizováno] [rok] ze dne 13. 10. 2017, dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek [anonymizováno] [rok] ze dne 29. 3. 2019, dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek [anonymizováno] [rok] ze dne 27. 3. 2020, dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek [číslo] potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 10. 3. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2021, předžalobní výzvu ze dne 23. 3. 2021 včetně dokladu o odeslání. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný si s postupitelem sjednal dodávky elektřiny do odběrného místa EAN: [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Za dodávku elektřiny v období od 4. 1. 2018 do 8. 6. 2018 mu byla vyúčtována částka 6 361 Kč, po odečtení uhrazených záloh v celkové výši 3 010 Kč tak měl zaplatit 3 351 Kč. Dne 30. 7. 2018 mu proto postupitel zaslal písemnou upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky, což neučinil, postupitel mu proto dne 12. 10. 2018 zaslal další upomínku, ve které žalovaného upozornil, že pokud dlužnou částku neuhradí do 26. 10. 2018, postupitel odstoupí od smlouvy. Dne 6. 11. 2018 vyúčtoval postupitel za dodávku elektřiny v období od 9. 6. 2018 do 2. 11. 2018 částku 3 015 Kč a dne 8. 11. 2018 mu vyúčtoval částku 908 Kč za odpojení elektřiny. Dne 26. 11. 2018 zaslal postupitel žalovanému upomínku k úhradě vyúčtovaných částek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek a jejích dodatků převedl postupitel na žalobkyni kromě jiných i pohledávek za žalovaným z titulu neuhrazených vyúčtování, přitom touto žalobou byla uplatněna vyúčtování [číslo] O postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem postupitele ze dne 23. 12. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 12. 2021 pak byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Právní předchůdce žalobkyně – postupitel – dodal žalovanému elektřinu v souladu s uzavřenou smlouvou, žalovaný však nesplnil svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit. Žalobkyně podala žalobu důvodně, když žalovaný dlužné částky ani přes výzvu neuhradil, přičemž aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předložené smlouvy o postoupení pohledávky a jejích dodatků. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného dlužné částky uhradit. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 366 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.