22 C 4/2022-120 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 1. 2022 domáhala stanovení povinnosti žalovanému hradit jí, jako rozvedené manželce, výživné počínaje dnem 1. 9. 2021 ve výši 6 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že dne 30. 4. 1993 účastníci uzavřeli před [stát. instituce] manželství, které bylo dne 1. 6. 2021 zdejším soudem pravomocně rozvedeno, a to rozsudkem č. j. 8 R 78/2021-21, přičemž účastníci přestali jako manželé žít ode dne 30. 9. 2017, kdy se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala. Žalobkyně je dle posudku o invaliditě OSSZ ode dne 30. 12. 2014 invalidní, kdy se jedná o invaliditu I. stupně. Dle posudku se její pracovní schopnost snížila o 45%. Žalobkyně pobírá invalidní důchod, který činí 7 000 Kč měsíčně. Zdravotní problémy žalobkyně však začaly dříve, minimálně již od roku 2006, od kdy pravidelně navštěvuje psychiatrickou ordinaci [anonymizováno] [příjmení]. V současné době je zdravotní stav žalobkyně ještě horší, od lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] má doporučen šetřící režim dolní končetiny, kdy se má vyvarovat klekání a dlouhodobého stání a do budoucna není vyloučena totální endoprotéza. O zhoršení zdravotního stavu svědčí i další lékařské zprávy. Zhoršený zdravotní stav neumožňuje žalobkyni zaměstnání na hlavní pracovní poměr s pracovní dobou 40 hodin týdně, přesto se snaží pracovat na zkrácený úvazek 20 hodin týdně u společností [právnická osoba], kde pobírá 7 800 Kč měsíčně, což představuje cca 6 000 Kč čistého příjmu. Žalobkyně k tomu uvedla, že zkoušela dva dny pracovat na plný úvazek, ale to jí její zdravotní stav neumožnil. Žalobkyně je přesvědčena, že proto, aby zvýšila svou majetkovou sféru, kdy se nechala zaměstnat, udělala vše. Současný zaměstnavatel zaměstnává osoby se sníženou pracovní schopností, chápe i náhle změny zdravotního stavu svých zaměstnanců, když žalobkyně např. někdy musí k lékaři i třikrát týdně, vychází jim vstříc. Žalovaný byl o zhoršení zdravotního stavu žalobkyně od počátku informován, a proto uzavřel s žalobkyní dohodu, na základě které jí hradil od 1. 7. 2019 výživné na manželku ve výši 8 000 Kč. Ke dni sepsání žaloby (27. 9. 2021) činil dluh na tomto výživné 7 600 Kč. Uzavření dohody ohledně výživného pro rozvedenou manželku žalovaný po rozvodu manželství účastníků odmítl. Pravidelné výdaje žalobkyně činily v době sepsání žaloby: nájemné ve výši 5500 Kč, zálohy na plyn ve výši 600 Kč, zálohy za elektřinu ve výši 800Kč, náklady na telefon, televizi a internet ve výši 1300 Kč, cestovné do zaměstnání ve výši 800 Kč, náklady na léky ve výši 500Kč, vitamíny, potravinové doplňky k lékům ve výši 400 Kč, strava v minimální výši 4000 Kč, drogistické a hygienické potřeby ve výši 1000 Kč, oblečení a obuv ve výši minimálně 1 000 Kč, celkem tak má měsíční výdaje ve výši 15 900 Kč, kdy se jedná pouze o ty nejnutnější a nejzákladnější platby, ve výčtu tak nejsou uvedeny nahodilé platby či výdaje. Pravidelný příjem žalobkyně je však ve výši 13 000 Kč, žalobkyně je tedy pravidelně měsíčně ve ztrátě minimálně 3000 Kč, kdy žalobkyně tuto situaci řeší tak, že si půjčuje od svých známých či jí finančně vypomáhají dospělé děti účastníků. Žalobkyně je proto přesvědčená, že jako rozvedená manželka není schopná se sama živit, kdy tato její neschopnost má svůj původ v manželství. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť placení výživného po něm nelze spravedlivě požadovat, a to z důvodu věku a zdravotního stavu. Žalovanému je 61 let, je blízko důchodovému věku, má zdravotní problémy, odpovědnost za splacení úvěrů pocházejících z manželství mu však nedovolí přestat pracovat, neboť chce předejít případným exekucím. Byla to navíc žalobkyně, kdo před více než 5 lety opustil společnou domácnost a žalovaný jí poté po dobu 3 let hradil výživné ve výši 8 000 Kč, domnívá se proto, že jeho podpora žalobkyni již byla dostatečná. Žalovaný se domnívá, že by žalobkyně měla nést svůj díl zodpovědnosti za následky svého rozhodnutí opustit společnou domácnost při vědomí svého zdravotního stavu a potřeby financovat samostatný život. Žalovaný dále uvádí, že psychické problémy, které měla žalobkyně, pochází z jejího předchozího vztahu, kdy byla fyzicky týrána. Dále uvedl, že žalobkyně měla v roce 2020 nebo 2021 podstoupit operaci očních víček na plastické chirurgii, kdy okolnosti operace a její financování mu nejsou známy. Ke svým poměrům uvedl, že vlastní rodinný dům v [obec], kdy se jedná o patrový dům o dispozici 6+1, přičemž poslední odhad ceny před 10 lety byl asi 980 000 Kč, v domě žije sám. Dále vlastní potřeby pro podnikání, 3 garáže v [obec], které využívá jako sklady. Vlastní také osobní automobil tovární značky Cadilac, r.v. 2005, jeho zůstatková hodnota je asi 80 000 Kč, a osobní automobil zn. Renault Grand Espace, r.v. 2002, který je v současné době nepojízdný. Dříve vlastnil ještě motorku, kterou před 3 lety prodal. Od září 2021 již nedojíždí za prací do Německa, ale pracuje na území České republiky, přičemž vykonává stále stejnou činnost, když podniká v oboru svářečské, montážní a zámečnické práce. Žalovaný uvedl, že pracuje pouze pro jednoho obchodního partnera, množství zakázek nemůže ovlivnit. Průměrný příjem za období ledna až července 2022 měl 78 050 Kč. V měsících, kdy fakturovaná částka přesahovala 100 000 Kč, bylo velké množství práce, kdy se pracovalo celý měsíc bez možnosti volna. Jeho výdaje nezbytné pro výkon podnikatelské činnosti činí měsíčně celkem 24 499 Kč (sociální pojištění 3 165 Kč, zdravotní pojištění 2 624 Kč, mobilní telefon 3 814 Kč, nájem lahve na plyn 206 Kč, palivo do vozu 12 000 Kč, pojistky dvou automobilů 2 250 Kč, pojistka pro případ škody 440 Kč). Dále má žalovaný výdaje se splátkami úvěrů vzniklé za trvání manželství s žalobkyní a to splátky dvou úvěrů [jméno] 3 056 Kč, 19 977 Kč a 10 000 Kč, přičemž žalobkyně se na jejich úhradě nikterak nepodílí. Ostatní běžné výdaje spojené s provozem domácnosti činí 14 580 Kč (elektřina 6 500 Kč, voda + odpady 533 Kč, dřevo na topení 4 166 Kč a životní pojištění 3 381 Kč. Žalovanému zbývá měsíčně částka 5 938 Kč na běžné měsíční provozní výdaje (strava, drogerie, léky, ošacení, běžná údržba domů). Ke sjednaným úvěrům žalovaný uvedl, že se jednalo o úvěr u [jméno] [příjmení] na částku 777 000 Kč, který sjednal v květnu 2018, který by měl doplatit asi v dubnu 2023, neboť z důvodu Covidu došlo k prodloužení doby splácení, a o úvěr na částku 225 000 Kč, který sjednal v prosinci 201, těmito úvěry refinancoval předchozí úvěry. Částka 10 000 Kč představuje splátky kreditní karty, na které je aktuálně dluh asi 88 000 Kč, kterou čerpal v době Covidu peníze na úhradu výživného pro žalobkyni. Následkem své profese trpí šedým a zeleným zákalem na obou očích, když s pravým okem již podstoupil operaci, levé oko bude operováno v nejbližší době, dále se asi rok léčí na urologii z důvodu zhoršené funkce levé ledviny, což ho limituje v tom směru, že nemůže vykonávat práci v chladu, z toho důvodu zvažuje odchod do předčasného důchodu. Žalovaný měl také před 5 lety pracovní úraz a do dnešního dne řeší problémy s kolenem. 3. V průběhu řízení žalobkyně uvedla, že jí byla ke dni 18. 1. 2022 přiznána invalidita II. stupně. Žalobkyně rovněž v průběhu řízení podstoupila operaci kolene, od 16. 8. 2022 je v pracovní neschopnosti, která ke dni rozhodnutí soudu nebyla ukončena. Žalobkyně má rovněž indikovanou komplexní lázeňskou péči. Za měsíc září jí byla vyplacena nemocenská ve výši 5 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že v průběhu roku došlo k navýšení žalobkyní uváděných nákladů, a to nájemného na 6 000 Kč, záloh na elektřinu na 1 000 Kč, cestovné do zaměstnání na 1 200 Kč, náklady na léky na 700 Kč, vitamíny a potravinové doplňky k lékům na 600 Kč a náklady na stravu (nejen v důsledku inflace, ale i skutečnosti, že žalobkyni byla doporučena bílkovinová dieta – tzn. větší přísun bílkovin v každé porci jídla) na 5 000 Kč. Ostatní náklady zůstaly beze změny. 4. K půjčkám, které žalovaná splácí a které mají mít původ za trvání manželství, žalobkyně uvedla, že s žalovaným v žádném bankovním ústavu nebyla, aby jako manželka souhlasila či se stala ručitelem nebo spoludlužníkem těchto finančních prostředků. Potvrzuje, že za ní žalovaný na jaře 2018 přišel s tím, aby mu podepsala smlouvu o úvěru na částku 600 000 Kč, žalobkyně to však odmítla. V rámci vyjádření k úvěrovým smlouvám předložených žalovaným, uvedla, že co se týká účelů úvěrů, pak ví, že částku 300 000 Kč si manžel půjčil pro kamaráda, ani neví, zda ji manželově splatil, částka 80 000 Kč byla pro manžela na dopravu a splácení úvěrů a částku 30 000 Kč po vyčerpání vezla do banky a vložila na manželův účet. Dále uvedla, že poté, co jí byl zpětně vyplacen invalidní důchod v částce asi 20 000 Kč, když s touto částkou počítala pro malíře na vymalování domu, tuto částku půjčila žalovanému na cestu do Francie, kam odjel pracovně asi na 4 měsíce, manžel jí tuto částku odmítl vrátit s tím, že jí předtím živil, a nechal ji tak zcela bez prostředků, malíře musela zrušit a s penězi na jídlo jí pomohla kama