23 C 261/2021-24 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je návrh manželky na rozvod manželství. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Z provedených listinných důkazů, nesporných tvrzení manželů a z jejich výpovědí soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 4. 7. 2015 v [obec]. Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti. Manželé spolu od ledna roku 2022 nežijí ve společné domácnosti, ani se jinak nestýkají. Ani jeden z manželů nechce společné soužití obnovit. Příčinou rozvratu manželství je rozdílný názor na společné soužití a ztráta citové náklonosti ze strany obou manželů. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o. z. platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 o. z. platí, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Po provedeném dokazování a právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Překážky rozvodu manželství nebyly zjištěny. Soud s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení o rozvod manželství nemají účastníci zásadně právo na náhradu nákladů řízení. Důvody pro výjimečné přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků nebyly naplněny.