23 C 63/2022-13 — Okresní soud v Sokolově

Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 18. 8. 2018 v [obec] Poslední společné bydliště měli manželé na adrese [adresa manžela a manželky] O poměrech společných dětí účastníků řízení pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 18. 11. 2021, č. j. 40 Nc 28200/2021-22. Účastníci řízení spolu od listopadu roku 2021 nežijí a finančně nehospodaří a intimně se nestýkají od září 2021. Důvodem této skutečnosti je zejména rozdílný názor na společné soužití a ztráta citové náklonosti. Ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželství. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V dané věci soud uzavřel, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinu rozvratu soud shledal na straně obou účastníků řízení a to jako rozdílný názor na společné soužití a ztrátu citové náklonosti. Překážky rozvodu manželství nebyly zjištěny. Soud proto manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení o rozvod manželství nemají účastníci zásadně právo na náhradu nákladů řízení. Důvody pro výjimečné přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků nebyly naplněny.