23 C 91/2021-84 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala vydání věci, tj. měřícího zařízení označeného ve výroku I tohoto rozhodnutí, a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, s odůvodněním, že je jeho vlastníkem. Měřící zařízení u žalované umístila za účelem měření spotřeby plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. V odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu, proto je žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy plynu oprávněna omezit či přerušit dodávky plynu, což lze technicky provést demontáží měřícího zařízení. Žalovaná demontáž měřícího zařízení žalobkyni neumožnila, ačkoliv ke zpřístupnění odběrného místa byla žalobkyní vyzvána, proto se žalobkyně domáhá vydání zařízení žalobou. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Opatrovnice žalované poukázala na možnou nedostatečnou pasivní legitimaci žalované, když na Smlouvě o připojení k distribuční soustavě je podpis„ [příjmení]“. V návaznosti na tuto námitku, doplnil právní zástupce žalobkyně své tvrzení v tom směru, že Smlouva o připojení k distribuční soustavě byla uzavřena žalovanou, která k tomuto úkonu zplnomocnila [jméno] [příjmení]. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud listinné důkazy založené ve spise. Žalované byl podle Protokolu o montáži, demontáži měřidla ze dne 24.07.2018 instalován v odběrném místě plynoměr označený výrobním [číslo] což žalovaná stvrdila podpisem. Ze Žádosti o ukončení distribuce plynu bylo zjištěno, že obchodník s plynem [právnická osoba] požádala o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení. Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 6.11.2020 žalobkyně prokázala, že žalovanou tímto oznámením upozornila na neoprávněný odběr plynu a vyzvala jej k umožnění provést demontáž měřícího zařízení žalobkyně pověřeným pracovníkem, a to dne 19.11.2020. Ze Smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky soud zjistil, jakým způsobem se žalovaná podepisuje. Shodný podpis pak byl zjištěn na Protokolu o montáži a demontáži měřidla a na Plné moci ze dne 2.05.2018, kterou žalovaná udělila [jméno] [příjmení] k uzavření Smlouvy o připojení k distribuční soustavě. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaná je vlastníkem nemovité věci na adrese odběrného místa. Zhodnocením skutkových zjištění a listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná svým jednáním naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru plynu podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) /dále jen„ energetický zákon“ /, když již nemá uzavřenou platnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a neumožnil žalobkyni demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byl řádně vyzván. Žalobkyně jako provozovatel přepravní soustavy má podle § 58 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu a jako vlastník měřícího zařízení je oprávněna podle § 126 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, respektive podle ustanovení §§ 1040 a 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) požadovat po žalovaném vydání měřícího zařízení, které žalovaný, vzhledem k tomu, že mu po ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, nesvědčí žádný právní titul, neoprávněně zadržuje. Soud proto shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. Soud dospěl k následujícím právním závěrům o věci samé: Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ EZ“), jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle § 74 odst. 3 písm. d) EZ je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 71 odst. 8 EZ provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vztah mezi účastníky řízení podléhá shora citovaným ustanovením EZ a ustanovením občanského zákoníku. Žalobkyně osadila podle § 71 odst. 8 EZ v nemovité věci, která je ve vlastnictví žalované a v níž se nachází místo spotřeby, plynoměr [číslo] jako měřicí zařízení dle § 71 odst. 1, 6 EZ. Žalovaná však nemá dosud se žalobkyní uzavřenou smlouvu o odběru plynu ve shora uvedeném odběrném místě, a proto ode dne následujícího po dni 4.11.2020, ke kterému byl provozovatel distribuční soustavy požádán o ukončení nebo přerušení dodávek plynu, dochází ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), d) EZ k neoprávněnému odběru plynu v místě spotřeby. Žalobkyně se poté podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ pokusila omezit neoprávněný odběr plynu demontáží plynoměru, což se jí pro absenci součinnosti ze strany žalované nezdařilo, čímž došlo ze strany žalované k porušení povinnosti podle § 71 odst. 6 EZ. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem plynoměru, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 8 EZ, a proto se domáhá důvodně ochrany svého vlastnického práva, a to vydáním měřícího zařízení (plynoměru) podle § 1040 odst. 1 o. z. Soud s ohledem na uvedené rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 522,54 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2002 náhrada 2 322,76 Kč za 294 ujetých km v částce 1 722,76 Kč (26,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 445/2001 Sb. při průměrné spotřebě 6,63 l /100 km a 3,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 445/2001 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 522,76 Kč ve výši 1 999,78 Kč.