33 C 247/2022-33 — Okresní soud v Sokolově

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 29. 11. 2021 v [obec], z manželství se děti nenarodily. Dále uvedla, že poslední společné bydliště se nacházelo v [obec]. Manželka je ukrajinské národnosti a manžel je národnosti litevské. Zlom v manželství nastal na začátku válečného konfliktu na Ukrajině, neboť manželka má na Ukrajině část své rodiny, kterou se snažila maximálně podporovat, ale manžel má k válečnému konfliktu naprosto odlišné stanovisko, když invazi na Ukrajině schvaluje. Nepodpořil manželku ve snaze zajistit její dceři přesun do České republiky a velké hádky postupně vyústily v odchod manželky ze společné domácnosti. Od května 2022 nežijí manželé ve společné domácnosti, vzájemně se nestýkají, i když se manžel snaží ji intenzivně kontaktovat. Manželka považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené a nemá zájem setrvávat v manželském svazku. 2. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil. K nařízenému jednání se nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno bez jeho přítomnosti. Dále uvedl, že manželství je rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když se vrací zpět do Litvy a v současné době neví, zda se v budoucnu vrátí do České republiky. 3. V dané věci je obsažen mezinárodní prvek, neboť manžel je státní občan Litvy a manželka je státní občan Ukrajiny. Mezinárodní příslušnost českých soudu je dána čl. 3 Nařízení rady (EU) 2019/1111 (dále jen Brusel IIb), podle kterého ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že účastníci mají bydliště na území České republiky a poslední společné bydliště měli v [obec], je podle § 383 z. ř. s. místně příslušným k projednání věci Okresní soud v Sokolově. Rozvod manželství se řídí podle § 50 ve spojení s § 49 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, českým právním řádem, když v době zahájení řízení měli manželé obvyklý pobyt na území České republiky. 4. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 26. 11. 2021 [stát. instituce], manžel i manželka vstupovali do svazku ze stavu rozvedení. 5. Z prohlášení manželky bylo zjištěno, že z manželství se děti nenarodily. Účastníci shodně prohlásili, že manželství je rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. 6. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že se ze společné domácnosti odstěhovala v první polovině května 2022, od této doby manželé nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají. V důsledku rozdílnosti povah a názorů účastníků došlo k jejich vzájemnému citovému odcizení a ukončení společného soužití. Z výpovědi manželky dále vyplynulo, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, rovněž z písemného sdělení manžela soud zjistil, že i on považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené. Dále manžel soudu uvedl, že hodlá dne 22. 10. 2022 opustit Českou republiku a vrátit se zpět do své vlasti. 7. Podle § 755 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství podle § 755 odst. 1 o. z. jsou v daném případě splněny. Druhý manžel s návrhem na rozvod souhlasil a soud zjistil existenci rozvratu manželství. 9. Bylo zjištěno, že účastníci spolu od poloviny května 2022 nežijí jako manželé ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství účastníků, ke kterým soud přihlížel, zjistil je ve vzájemném citovém odcizení, které pramení z rozdílnosti jejich povah a názorů. Protože nebyl shledán předpoklad obnovy manželského soužití, bylo manželství účastníků rozvedeno. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení a soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich.