42 C 465/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 56 133,82 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a původním věřitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 56 133,82 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 29.4.2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel uzavřel se žalovanou úvěrovou smlouvu prostředky komunikace na dálku. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný nereagoval na upomínky k úhradě dluhu ani na předžalobní upomínku a na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Žalobkyně se k prvnímu jednání ve věci nedostavila, omluvila svou neúčast skrze svého právního zástupce, nepožádala o odročení jednání, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl k důkazu níže uvedené listiny předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), kteroužto žalobkyně považuje dle žaloby za smlouvu o úvěru. Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného, rodné číslo, adresu, telefonní číslo, emailovou adresu a číslo účtu žalovaného. Obchodní společnost [právnická osoba] se ve Smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, měsíční procentní sazba poskytnutého úvěru činí 11,99%, ročně se tedy jedná o sazbu 143,88 %, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 289,06 % Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku. Soudu byla dále předložena listina nazvaná„ Loan application info“ v anglickém jazyce. V rámci této listiny je uvedeno jméno a příjmení žalovaného a jeho rodné číslo, číslo běžného účtu, telefonní číslo, emailová adresa a adresa, přičemž tyto údaje žalobkyně považuje za údaje o žalovaném. Na této listině je uvedeno [číslo] (loan number), datum [datum] (arrived), dále je zde uvedena částka 2 000 (loan amount) bez uvedení měny, dále„ the pay.api“ (paid by), poskytovatel spotřebitelského úvěru není v rámci této listiny uveden. Z této listiny tedy soud nemá za prokázané, že k poskytnutí úvěru žalovanému v tvrzené výši došlo. Uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně dále podložila Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru předchůdkyně žalobkyně a Obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně, Platební informace je listina vytvořená předchůdkyní žalobkyně bez podpisu žalovaného. Předžalobní výzva je ze dne 28.5.2021, a to s dokladem o odeslání této výzvy žalovanému z téhož dne. Žalobkyně předložila Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.5.2021 téhož dne. 4. Žalobkyní navržený důkaz,„ nechť soud učiní dotaz, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] k datu uzavření Smlouvy“, soud neprovedl, i pokud by banka na takto položený dotaz soudu odpověděla, stále by nebylo tvrzeno a prokázáno, kdy a v jaké částce předchůdkyně žalobkyně plnila v rámci revolvingového úvěru na účet žalovaného. 5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně prokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy. Právně tedy lze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně, kam se žalovaný nejprve zaregistroval, byl mu zřízen uživatelský účet, poté vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a úvěr následně schválil. 6. Žalobkyně však dle soudu neprokázala, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému tvrzené peněžní prostředky. Žalobkyně v řízení neuvedla a neprokázala, kdy a v jaké částce předchůdkyně žalobkyně plnila v rámci revolvingového úvěru na účet žalovaného. Listina označená jako,,Loan application info“ je prostým záznamem z interního systému předchůdkyně žalobkyně, která sice podporuje tvrzení žalobkyně, nemá však potřebnou důkazní hodnotu. Navíc z listiny lze dovodit pouze jednu z plateb poskytnutých v rámci revolvingového úvěru, a to v částce 2 000 bez uvedení měny. 7. Žalobkyně prokázala, že došlo k zaslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 28.5.2021. Žalobkyně prokázala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyni tedy svědčí v důsledku výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace v řízení. 8. K dalším důkazům se s ohledem na shora popsanou důkazní situaci již soud nebude vyjadřovat. 9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení, soudu proto nezbývá než žalobu zamítnout zejména pro neunesení břemene tvrzení a důkazního na straně žalobkyně. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byl v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.