7 C 369/2021-23 — Okresní soud v Sokolově

Předmět řízení vymezil žalobce v žalobě tak, že se domáhal vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum] přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, především neplatila nájemné a služby za dobu delší než 3 měsíce, byla jí dne 7. 10. 2021 doručena výpověď z nájmu bytu. Vzhledem k tomu, že k vyklizení bytu nedošlo, obrátil se žalobce se svým návrhem na vyklizení na soud. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě provedených důkazů soud z nájemní smlouvy po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne [datum]. Z výpovědi z nájmu bytu, z doručenky a z přehledu dluhů soud zjistil a vzal za prokázané, že pronajímatel vypověděl nájem bytu pro neplacení nájemného za období delší než 3 měsíce. Výpověď byla žalované doručena dne 7. 10. 2021, žalovaná byt nevyklidila. Podle ustanovení § 2291 zákona č. 9/2012 Sb., obč. zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Z přílohy k nájemné smlouvě soud zjistil, že žalovaná byla povinna hradit nájemné a zálohy na služby v částce 11 000 Kč měsíčně. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobce, že neuhradila nájemné za období od července 2021 do září 2021. Z dopisu z 13.09.2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána a dopisem ze dne 4.10.2021 byla žalované dána výpověď z nájmu bytu, když tento jí byl odeslán na adresu jejího bydliště, což dokládá podací lístek z 4.10.2021. Z předložených listinných důkazů a vzhledem k nečinnosti žalované soud zjistil, že žalované skončil nájem bytu na základě výpovědí dne 7.10.2021. Následně nesplnila svou povinnost byt vyklidit a předat zpět žalobci. Žalobce se proto oprávněně domáhá ochrany svého vlastnického práva v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“), podle něhož, kdo věc neprávem zadržuje může být vlastníkem žalován, aby jí vydal. V případě neprávem užívaného bytu přichází v úvahu žaloba na vyklizení. Žalobu shledal soud důvodnou, a proto jí v celém rozsahu vyhověl včetně přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci. O lhůtách ke splnění veškerých, tímto rozsudkem uložených, povinností rozhodoval soud podle § 160 odst. l o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.