7 C 70/2022-15 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala rozvodu manželství se žalovaným s odůvodněním, že toto je trvale rozvráceno, když manželé mají dlouhodobé vztahové problémy, nežijí spolu ve společné domácnosti, žalobkyně žije v České Republice a žalovaný v Egyptě. Z manželství se nenarodily žádné děti. Žalovanému se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, proto mu soud v souladu s ust § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanovil opatrovníka z řad advokátů. Opatrovník žalovaného s návrhem na rozvod nesouhlasil především z procesních důvodů, kdy navrhoval opakované doručení návrhu na rozvod manželovi do Egypta a zjištění jeho postoje k rozvodu. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že před uzavřením manželství spolu měli známost asi 7 let, kdy manželka žila v Egyptě. Po seznámení spolu začali bydlet ve společné domácnosti. Žalobkyně dále uvedla, že manželovi se po pracovní a finanční stránce v Egyptě nedařilo, proto si manželka našla zaměstnání a vrátila se zpět do České republiky. Z vydělaných finančních prostředků podporovala manžela, který za ní do ČR dojížděl cca 3 x ročně. V době, kdy manžel strávil čas s manželkou v ČR, začaly mezi nimi vznikat hádky a nedorozumění, které vyvrcholily dne 26.02.2022, kdy manželka navrhla manželovi rozvod. Důsledkem bylo manželovo agresivní chování a žádost, že pokud bude s rozvodem souhlasit, tak pouze za situace, kdy mu manželka vyplatí finanční hotovost. Manželka považuje manželství za trvale rozvrácené s ohledem na ztrátu důvěry v manžela a celkové odcizení. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. V posuzovaném případě soud nejprve zvažoval, s ohledem na Egyptskou státní příslušnost manžela, zda je dána jeho pravomoc k rozhodování o rozvodu účastníků. Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. S ohledem na absenci dvoustranné mezinárodní úmluvy ČR s Egyptskou republikou, dovodil soud svou pravomoc i místní příslušnost ze skutečnosti, že manželka je občanem ČR a má v obvodu soudu bydliště. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Z provedených důkazů vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť mezi manžely došlo k celkovému odcizení, několik měsíců spolu nemají žádný kontakt. Pokud se týče příčin rozvratu manželství, ty spatřuje soud především v rozdílných názorech na společné soužití, rozdílné kulturní zvyklosti a v neposlední řadě i ve velké vzdálenosti obou zemí, v nichž účastníci žijí a s tím spojenými finančními náklady, jež by účastníci museli vynaložit k překonání této vzdálenosti. S ohledem na uvedené proto soud žalobě podle § 755 ve spojení s § 756 občanského zákoníku v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 144 o. s. ř., podle něhož účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení.