11 C 421/2022-20 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhá úhrady televizních poplatků. V žalobě uvedla, že má zákonnou povinnost porovnat databázi plátců televizního poplatku s evidencí odběratelů elektřiny. Pokud systém zjistí, že občan na určité adrese je odběratelem elektrické energie, ale není registrován jako poplatník televizního poplatku, žalobkyně je ze zákona povinna ho oslovit jako poplatníka s tím, že se musí přihlásit do systému. Takto učinila přímo žalobkyně svou výzvou ze dne 26. 6. 2018. Žalovaná byla vyzvána, aby uvedla, jak hradí zákonné poplatky. V souladu se zákonem č.348/2005 Sb. došlo k oslovení proto, že jméno a adresa v evidenci odběratelů elektrické energie neodpovídaly podle prvotního strojového srovnání žádnému poplatníkovi v evidenci poplatníků České televize Lhůta na odpověď je ze zákona 30 dnů. Za poplatníka je totiž považován každý odběratel elektrické energie. Při kontrole se porovnává evidence registrovaných poplatníků a odběratelů elektřiny. Pokud žalobkyně zjistí, že odběratel elektřiny není evidován jako registrovaný poplatník, zasílá výzvu. V případě, že vyzvaná osoba televizní či rozhlasový přijímač nevlastní, má povinnost do 30 dnů poslat zpátky čestné prohlášení, kde uvede, z jakého důvodu není povinna poplatky hradit. Žalovaná písemně nereagovala a tím se dle zákona 348/2005 Sb. stala poplatníkem ze zákona. Oslovení a založení do evidence poplatníků ze zákona je v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a TV poplatcích v platném znění: §8, odst. 9) - Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10), § 3 odst. 4) - Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Žalovaná je poplatníkem od měsíce ledna 2019. Dluží za měsíce říjen 2019 až květen 2022 pokaždé 135 Kč. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115 a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu Výzvu k přihlášení poplatníka a doručenku k této výzvě, písemnou informaci žalované o zařazení do evidence poplatníků, Výzvu k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou, Specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tedy listiny, jejichž obsah koresponduje se žalobním tvrzením. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem fyzická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. V tomto případě byla žalovaná zařazena do seznamu poplatníků nikoli na základě přihlášky, ale v souladu se zákonem. Z provedených listin má soud za prokázané, že žalovaná je poplatníkem televizních poplatků, které však neuhradila v žalobě uvedených měsících v úhrnné výši 4 320 Kč. Žalovaná se v uvedeném období neodhlásila z evidence poplatníků, je proto povinna dlužné poplatky uhradit. Žaloba byla podaná oprávněně. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila včas, má žalobkyně právo podle § 1970 obč. zák. na úhradu zákonných úroků z prodlení, které požaduje pouze do dne podání žaloby a představují částku 684,52 Kč. Úspěšné žalobkyni soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívaly jednak v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, jednak v nákladech na zastoupení advokátem. Dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v daném případě náleží advokátu žalobkyně odměna za dva úkony právní služby po 200 Kč a za dva úkony tzv. režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH. Soud naopak nepřiznal žalobkyni právo na náhradu údajných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Přiznání dalších nákladů je vyloučeno za situace, kdy soud akceptuje právní zastoupení žalobkyně a přiznal náklady s ním spojené. Úvaha o přiznání náhrady plnění údajně poskytovaného externí společnosti by vylučovala přiznání náhrady nákladů spojených s právním zastoupením, které by se mohlo stát zbytečným.