11 C 46/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaná cestovala dne [datum] linkou [číslo] (tramvaj) a dne [datum] linkou [číslo] (tramvaj) bez platné jízdenky. Nezaplatila pokaždé jízdné 20 Kč a přirážku 1 500 Kč. Protože nereagovala ani na upomínku, musela se žalobkyně obrátit na soud. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně předložila záznam o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] z nichž vyplývá, že žalovaná cestovala hromadnou dopravou v [obec] bez jízdenky. Přepravní kontrolor ověřil totožnost žalované jejím občanským průkazem. Z předložených listin vyplývá závěr, že žalovaná cestovala dvakrát neoprávněně dopravním prostředkem žalující společnosti v [obec]. Zákony č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění a č. 266/1994 Sb. o drahách odkazují na přepravní řád upravený vyhláškou č. 175/2000 Sb. Z ustanovení těchto předpisů a ze smluvních přepravních podmínek vyplývá právní povinnost žalovaného zaplatit celou požadovanou částku. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně má proto podle ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a paušální náhradu výdajů s odkazem na ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášku č. 254/2015 Sb..