20 C 34/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 13 541,40 Kč s příslušenstvím sestávající ze dvou dílčích nároků ve výši 13 232,20 Kč a 309,20 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že:„ [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Postupitel“) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“). Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl především závazek postupitele dodávat žalovanému elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalovaného odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dodávkách elektřiny a ve Všeobecných obchodních podmínkách postupitele. Dále je v této smlouvě sjednáno, že cena elektřiny je dána platným Ceníkem postupitele. Regulovaná složka za dopravu elektřiny je každoročně stanovována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a její výši tak není možné mezi stranami sjednat. Na základě zák. č. 458/2000 Sb. se skládá z plateb za stálý měsíční plat za příkon, distribuované množství (spotřebu) elektřiny, systémové služby, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, činnost operátora trhu (OTE). Aktuální jednotková výše stanovená Energetickým regulačním úřadem pro zúčtovací období je vždy detailně rozepsaná v příslušném daňovém dokladu. Neregulovaná složka sestává fixní měsíční částky, variabilní složky podle skutečné spotřeby energie a daně z elektřiny v zákonné výši. Na základě uzavřené Smlouvy tedy dodával Postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo] [PSČ] [obec], Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 03.06.2020 do 16.11.2020 při spotřebě celkem 2.44 MWh ve výši 13232,20 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak postupitel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Jednotlivé případy prodlení s plněním Smluvních povinností žalovaného jsou zachyceny ve faktuře, jež je přílohou této žaloby, z níž je patrné, že žalovaný nic neuhradil. Dluh se stal splatný dne 04.12.2020 Dílčí dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy, tak tvoří dlužná jistina 13232,20 Kč. Číslo dlužníka v předávacím protokolu je 327. Dne [datum] uzavřel Postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobce ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet Postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 07.10.2022 (první dílčí nárok).“. U druhého nároku žalobkyně odůvodnila své požadavky shodnými tvrzeními s tím rozdílem, že se jedná o dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 17.11.2020 do 12.01.2021 ve výši 309.2 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny, s níže se žalovaný opět dostal do prodlení, a dluh se stal splatný dne 01.02.2021, a dílčí dluh žalovaného tak v tomto případě tvoří dlužná jistina 309,20 Kč. 2. Žalovaný se k žalobcem uplatněnému nároku nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] [číslo] ze dne [datum]. V uvedené smlouvě se žalovaný zavázal odebrat dodanou elektřinu do odběrného místa a uhradit řádně a včas dohodnout platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě, přičemž cena a platební podmínky byly stanoveny v platném Ceníku, na který smlouva výslovně odkazovala. Cenu za služby spojené s dodávkou elektřiny a za dodanou elektřinu vyúčtovala společnost [právnická osoba] prostřednictvím faktury [číslo] představující řádné vyúčtování dodávky za období od 03.06.2020 do 16.11.2020, prostřednictvím které uplatnila požadavek na zaplacení částky 13 232,20 Kč jako doplatek po provedeném vyúčtování, přičemž specifikace dodávek elektřiny, sdružených služeb a způsob stanovení doplatku vyplývá z detailního rozpisu vyúčtování k uvedené faktuře. Cenu za služby spojené s dodávkou elektřiny a za dodanou elektřinu v dalším období od 17.11.2020 do 12.01.2021 vyúčtovala společnost [právnická osoba] prostřednictvím faktury [číslo] představující konečné vyúčtování dodávky za uvedené období, prostřednictvím které uplatnila požadavek na zaplacení částky 309,20 Kč jako doplatek po provedeném vyúčtování, přičemž specifikace dodávek elektřiny, sdružených služeb a způsob stanovení doplatku vyplývá z detailního rozpisu vyúčtování k uvedené faktuře. Soud dále zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek, a to i pohledávek vzniklých v budoucnu, přičemž smlouva stanovila detailní postup při postupování těchto pohledávek, které se tedy staly splatné i v budoucnu. Oznámení o postoupení pohledávky týkající se žalovaného bylo ze strany společnosti [právnická osoba] žalovanému oznámeno prostřednictvím písemného sdělení ze dne 7. 10. 2022, což je důkazem o postoupení rovněž konkrétní pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy smluv vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným závazek v podobě kupní smlouvy dle § 2079 občanského zákoníku, na základě které uvedená společnost jako prodávající plnila svoje povinnost prodat žalovanému jako kupujícímu dohodnutý předmět koupě, v daném případě sdružené služby dodávky elektřiny. Kupní smlouvy byly uzavřeny na podkladě zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný jako kupující svůj závazek z uvedené kupní smlouvy, a to zaplatit dohodnutou cenu v rozsahu vymezeném fakturami [číslo] nesplnil. Soud mu tak splnění této povinnosti uložil tímto rozsudkem a to ve prospěch žalobkyně, neboť soud dále dospěl k závěru, že shora uvedená smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, a kterým byla v době vyhlášení tohoto rozsudku žalobkyně. Vedle dlužných částek je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ust. § 1970 obč. zákoníku, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti, kdy se tedy žalovaný dostal do prodlení. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto právního předpisu, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 300 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného §14b odst. 2, advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že obdobných nároků na obdobném skutkovém základu se žalobkyně domáhá více a vždy se jedná o požadavek na zaplacení obdobného plnění ze smluv, které jsou v obdobném znění právní předchůdkyní žalobkyně nabízené neomezenému počtu spotřebitelů, přičemž žalobkyně zjevně za pomoci svého zástupce využívá jednotné žalobní vzory. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.