20 C 46/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí ukládající žalovanému zaplatit jí 4 682 Kč s příslušenstvím. Svůj požadavek odůvodnila žalobkyně tak, že se jedná o souhrn více nároků uplatněných prostřednictvím daňových dokladů (faktur), a to faktury [číslo] za období od 20.01.2020 do 19.02.2020, se splatností 13.03.2020, která obsahuje požadavek na zaplacení splátky za doplňkovou službu [anonymizováno] modem v částce 99,00 Kč, dále faktury [číslo] se splatností 14.04.2020 v částce 99,00 Kč, faktury [číslo] se splatností 12.05.2020 v částce 99,00 Kč a faktura [číslo] se splatností 11.06.2020 v částce 99,00 Kč, všechny s požadavkem na úhradu měsíčního poplatku za [anonymizováno] modem po 99,00 Kč a konečně faktury [číslo] za období od 20.08.2020 do 19.09.2020, se splatností 12.10.2020, která obsahuje požadavek na ostatní platby za ostatní služby, které byly žalovanému z důvodu neplacení měsíčních splátek zrušeny a zbývající splátky mu byly doúčtovány s tím, že se jedná o platbu za tištěné vyúčtování v částce 29,00 Kč, doúčtování kupní ceny zařízení v částce 4.257,00 Kč, tj. celkem za tuto fakturu 4 286 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací na základě smlouvy ze dne [datum], za jejíž nedílnou součást byly prohlášeny Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací, v daném případě podmínky účinné od 15. 9. 2017 a Ceník účinný od 1. 3. 2018. Uvedené služby čerpal žalovaný prostřednictvím čísla [číslo]. Pro užívání služeb využíval žalovaný žalobkyní dodaný [anonymizováno] modem, jehož kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 99 Kč. Oznámením ze dne 14.5.2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že mu poskytování služeb, a to pevného internetu pod číslem služby [číslo] ke dni 18.6.2020 ruší, a to z důvodu neplacení dříve vystavených faktur, jejichž přehled byl žalovanému zaslán již dříve, a to rovněž v rámci pokusu o smír 28. 7. 2020, na který žalovaný zjevně nereagoval. Prostřednictvím faktur označených v prvním odstavci tohoto rozsudku byla uplatněna cena za poskytnuté služby elektronických komunikací, a dále cena za plnění, která jsou předmětem tohoto řízení. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí bylo mj. ujednání dle ust. § 2079 obč. zákoníku o koupi vymezeného koncového zařízení pro příjem poskytovaných služeb elektronických komunikací, které žalobkyně žalovanému dodala, avšak žalovaný na druhé straně řádně nezaplatil kupní cenu, která byla rozložena do uvedených splátek. Žalobkyně tak v souladu se smlouvou a v ní obsaženými podmínkami zároveň s ukončením poskytovaných služeb zesplatnila svojí pohledávku na zaplacení kupní ceny, tj. v souladu se smlouvou jednostranně změnila splatnost, a důvodně požaduje zaplacení doplatku kupní ceny spolu s dříve neuhrazenými splátkami této kupní ceny. Další součástí smlouvy bylo ujednání o platbách za služby spojené s poskytováním hlavního plnění dle smlouvy, tj. služeb elektronických komunikací, a to o poplatcích za vyúčtování služeb v tištěné (papírové) podobě dle Ceníku, tj. v paušální podobě, kdy zjevně bylo v této podobě vystaveno vyúčtování v podobě faktury [číslo] za které poplatek náleží. Soud tak žalobě vyhověl, a žalovanému dále v souladu s požadavkem žalobkyně uložil povinnost uhradit z celkové dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák., a to úrok z prodlení jdoucí ode dne 13. 10. 2020, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední z uvedených faktur, z čehož je zřejmé, že s ostatními plněními byl žalovaný v prodlení již dříve. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.