20 C 94/2023-68 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí ukládající žalovanému zaplatit jí 8 608,38 Kč s příslušenstvím. Svůj požadavek žalobkyně odůvodnila tím, že požadovaná částka představuje nevrácenou jistinu peněžitých prostředků ve výši 6 673,20 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 304,49 Kč a dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 630,69 Kč a náklady za upomínky ve výši 1 000 Kč s tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se v případě čerpání těchto prostředků zavázal úvěrové prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem. K okolnostem uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se tak stalo v provozovně obchodníka – zprostředkovatele úvěru, který ověřil totožnost žalovaného a smlouva byla podepsána na provozovně obchodníka výhradně elektronicky, ze strany žalovaného pomocí SMS kódu, přičemž SMS podpis pro žalobkyni zajišťovala třetí strana [právnická osoba], s. r. o. Žalobkyně dále uvedla, že závazek ze smlouvy byl splněn, a to odesláním prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného [bankovní účet], resp. čerpáním prostřednictvím vydané a aktivované kreditní karty převodem na účet obchodníka a celkem bylo na základě smlouvy vyčerpáno 22 792 Kč. 2. Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil, a tudíž žádná z žalobních tvrzení jako nesporná neučinil, zjišťoval soud skutkový stav věci pro rozhodnutí sporu pouze z důkazu předložených žalobkyní. S ohledem na charakter požadavku žalobkyně se soud přednostně zaměřil na zjišťování skutkového stavu týkajícího se uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dále splnění závazku žalobkyně jako tvrzeného úvěrujícího. Zjevně k prokázání tvrzení o uzavření zmíněné úvěrové smlouvy měl soud žalobkyní k dispozici dokument označený jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] – [anonymizováno]“ [číslo]. V záhlaví uvedené smlouvy je žalovaný označen svým jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem a dále adresou pobytu a údaji o zaměstnání a výši jeho příjmu. Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalobkyně poskytuje žalovanému jako klientovi disponibilní úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, a to na nákup zařízení specifikovaného ve smlouvě. Ve smlouvě je dále uvedeno, jakým způsobem se mají čerpané peněžní prostředky splácet a jaká je výše úroku. Za součást uvedené smlouvy byly prohlášeny Všeobecné obchodní podmínky. V závěru je smlouva opatřena podpisem jednatele žalující společnosti a podpis žalovaného je uveden v podobě číselného kódu, který měl být vygenerován prostřednictvím SMS. Soud dále zjistil, že na účet č. [bankovní účet], který žalobkyně v žalobě označila jako účet, na který měly být peněžní prostředky poskytnuty, byla dne [datum] převedena z účtu [číslo] vedeného [právnická osoba] částka 7 075 Kč identifikovaná variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy, tj. [variabilní symbol]. Dne [datum] byla ze stejného účtu, tentokráte však na protiúčet [bankovní účet] převedena částka 15 717 Kč opět identifikovaná shodným variabilním symbolem, přičemž v souhrnu tyto částky dávají v žalobě uvedenou sumu 22 792 Kč, tj. částku, kterou měl celkově žalovaný podle žalobních tvrzení vyčerpat. Uvedené zjištění vyplývá z přehledu transakcí na zmíněném účtu [číslo] zjevně vygenerovaného z elektronického bankovnictví, přičemž soud se může pouze domnívat, že se jedná o část výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni jako jejího majitele. Soud měl dále k dispozici evidenci peněžních transakcí v podobě interních dokumentů žalobkyně k číslu smlouvy [číslo] vyhotovenou ke dni 10. 8. 2022 za období od měsíce října 2019 do měsíce července 2022, přičemž z této evidence vyplývá, že nevyrovnaná částka na tomto účtu je 8 608,38 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně podala k poštovní přepravě přípis adresovaný žalovanému, a to přípis ze dne 2. 5. 2022 obsahující oznámení odstoupení od smlouvy o úvěru a dále s výzvou k okamžité úhradě dluhu a oznámení o zániku pojištění, přičemž tento přípis byl podán k poštovní přepravě dne 5. 5. 2022, jak vyplývá z příslušného podacího archu. Další výzva obdobného obsahu byla žalovanému dále k poštovní přepravě předána dne 3. 8. 2022. 3. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že mezi ní a žalovaným vznikl závazek v podobě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 obč. zákoníku, na základě které se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva sice obsahuje vymezení závazku splňující náležitosti smlouvy o úvěru, avšak z uvedeného dokumentu, a ani z jiných důkazů, které soud jednotlivě a v jejich souhrnu hodnotil, nevyplývá, že by žalovaný přistoupil ke smlouvě uvedeného obsahu. Soud vůbec nezpochybňuje, že smlouvu o úvěru lze způsobem popsaným v žalobě uzavřít, tj. projevit vůli, resp. právně jednat připojením elektronického kódu vygenerovaného např. prostřednictvím SMS. Pokud však žalobkyně tvrdí, že smlouva byla uzavřena přímo na provozovně obchodníka, tj. zprostředkovatele úvěru, tj. někoho kdo měl žalobkyni při uzavírání smlouvy zastupovat, ze samotné smlouvy taková zjištění nevyplývají. Žalobkyně neprokázala svá tvrzení o ověření totožnosti žalovaného a ani o tom, že za ni v případě uzavírání smlouvy jednal obchodník, byť o tom zřejmě není pochyb, neboť žalobkyně se k této smlouvě hlásí. Jinými slovy žalobkyně nemá k dispozici žádný doklad o tom, že prostřednictvím svého zástupce byla s žalovaným v nějakém právním styku a samotný číselný kód na závěr smlouvy nahrazující podpis žalovaného vypovídací hodnotu v tomto směru nemá. Navíc z předložených důkazů není ani zřejmé, že by žalobkyně skutečně žalovanému poskytla peněžní prostředky v rámci revolvingového úvěru v tvrzené výši 22 792 Kč, neboť v žalobě tvrdí na jaký účet měly být tyto prostředky poskytnuty, avšak předkládá jenom důkaz o tom, že došlo k transakci těchto peněžních prostředků na zmíněný účet [bankovní účet] pouze ve výši 7 075 Kč, navíc bez toho, aniž by bylo zřejmé, že se jedná o smluvené místo plnění. Další důkazy, které žalobkyně předložila, a to především její interní záznamy v podobě výpisu ke smlouvě [číslo] soud bez dalšího hodnotil pouze jako jednostranné záznamy žalobkyně bez potřebné [anonymizováno] hodnoty stran jejich obsahu. Jelikož tedy žalobkyně neprokázala existenci samotného závazku, a ani to, že by žalovanému byly poskytnuty nějaké peněžní prostředky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 4. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako úspěšný účastník sporu. Žalovanému však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.