42 C 147/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 540 Kč s úrokem z prodlení podle předpisů práva občanského, když tato částka představuje nezaplacené televizní poplatky za období měsíců 7/ 2022 až 10/ 2022, tedy za období 4 kalendářních měsíců, každý měsíc v částce 135 Kč. Žalovaná je dle žalobkyně poplatníkem televizního poplatku, neboť je držitelem televizního přijímače, a je jako poplatník televizního poplatku přihlášena do evidence televizních poplatků. Žalovaná neuhradila televizní poplatky za výše uvedená období. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zák. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Ode dne následujícího po splatnosti poplatku za jednotlivé měsíce do 15.3.2023 (datum vyhotovení žaloby) požaduje žalobkyně rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši určené podle předpisů práva občanského v částce 43,66 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.2.2023 vyplývá, že žalovaná oznámila, že je na adrese [adresa žalované]. Žalovaná neoznámila do doby podání žaloby změnu ve vlastnictví televizního přijímače, ani změnu bydliště. Žalovaná neuhradila poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce červenec 2022 až říjen 2022, celkem tedy částku 540 Kč. Dne 12.12.2022 žalobkyně vyhotovila a následně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky na televizních poplatcích. Přes tuto výzvu žalovaná žalobkyni požadovanou částku do dnešního dne neuhradila. 4. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se poplatníkem televizního poplatku rozumí fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 8 odst. 2 téhož zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal. Podle § 8 odst. 6, odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, žalovaná byla rovněž v takovém připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni částku 540 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za shora uvedená období. Protože se žalovaná v uvedeném období neodhlásila z evidence poplatků, je proto povinna za uvedená období poplatky uhradit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované podobě v částce 43,66 Kč. Soud rovněž uznal nárok žalobkyně na zaplacení částky 64 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Věřitel může podle ustanovení § 513 o.z. v rámci příslušenství pohledávky požadovat náklady spojené s jejím uplatněním, tyto náklady jako každý hmotněprávní nárok musí být v řízení prokázány. Žalobkyně v řízení prokázala, že jí uvedený náklad požadovaný v žalobě skutečně vznikl, tj. že vynaložila zmíněný náklad na služby související s uplatněním pohledávky, když tato částka zahrnuje poštovné za doporučené psaní v částce 62 Kč (viz dodejka ze dne 19.12.2022) odeslané prostřednictvím České pošty a částku 2 Kč za tisk a kompletaci písemnosti (viz žalobkyní doložený položkový rozpočet). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako převážně úspěšnějšímu účastníku sporu, jehož neúspěch byl pouze v poměrně nepatrné části, náhrada nákladů řízení byla soudem přiznána v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 540 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.