42 C 313/2023-60 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 51 317 Kč s úrokem z prodlení od 23.3.2023 do zaplacení, coby dluhu představujícího náhradu vyplaceného pojistného, které žalobkyně uhradila dle § 10 odst. 1 písm. b a c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, škodu žalovaný způsobil dne [datum] v 09:45 hod na křižovatce silnice II. třídy [číslo] silnice III. třídy [číslo] v katastru [územní celek], když svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], které řídil, narazil do jízdní soupravy složené z vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] a přívěsného vozíku [značka automobilu], [registrační značka], kterou řídil [jméno] [příjmení]. K této dopravní nehodě došlo tím způsobem, že žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, nedokázal včas zabrzdit, následně došlo k nárazu přední části vozidla žalovaného do zadní části přívesu [značka automobilu], který byl poškozen a dále uvolněn z tažného zařízení, kdy dále došlo k poškození zadní části vozidla [značka automobilu] [anonymizováno]. Následně žalovaný z místa této dopravní nehody odjel směrem do [územní celek] části [anonymizováno], kde žalovaný své vozidlo zaparkoval v ulici [ulice] a poté odešel neznámo kam, aniž by splnil povinnosti, které je jako účastník dopravní nehody povinen po dopravní nehodě učinit. Z tohoto důvodu nebylo možné u žalovaného vyloučit vliv alkoholu v době dopravní nehody. Lustrací žalovaného bylo zjištěno, že má od 14. 8. 2019 platnou blokaci řidičského oprávnění. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Ke zranění osob při této dopravní nehodě nedošlo. Žalovaný svým jednáním zavinil dopravní nehodu, přičemž porušil ustanovení § 3 odst. 3 písm. a), § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 18 odst. 1, § 47 odst. 2 písm. a) a § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a tím se dopustil přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. e) bod 1, § 125c odst. 1 písm. k ) a § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně měla se žalovaným uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] a na základě této pojistné smlouvy z titulu povinného ručení na základě výše popsané pojistné události ze dne [datum] [číslo] plnila vlastníku poškozeného vozidla s přívěsem částku 51 317 Kč představující náklady za opravu vozidel. Na výzvy k úhradě vyplaceného pojistného ani na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. 2. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním, která jsou shodná se žalobními tvrzeními. Detailem relace o dopravní nehodě ze dne 3.3.2023, [číslo jednací] –472 – DNSO – 2022 - MPE, byl zjištěn děj dopravní nehody, včetně uvedení její příčiny, účastníků dopravní nehody, resp. označení vozidel, mezi kterými došlo ke střetu a informace o pojištění uvedených vozidel a předpokládané výši škody spolu s uvedením podrobné fotodokumentace. Z vyrozumění [stát. instituce] sp.zn. [spisová značka] OPŽÚ/TESK ze dne 14.9.2022 bylo zjištěno, že jednání žalovaného klasifikované jako porušení ustanovení § 3 odst. 3 písm. a), § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 18 odst. 1, § 47 odst. 2 písm. a) a § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je u příslušného úřadu projednáváno, s tím že se žalovaný mohl dopustit přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. e) bod 1, § 125c odst. 1 písm. k ) a § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Z návrhu pojistné smlouvy/ pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že k vozidlu, kterým byla způsobena dopravní nehoda, tj. k vozidlu [příjmení] [příjmení], [registrační značka] bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem pojistitele, kterým je žalobkyně. Škoda na vozidle [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] a přívěsném vozíku [značka automobilu], [registrační značka] byla nahlášena poškozeným dne [datum] žalobkyni, žalobkyně zaregistrovala škodní událost, požádala žalovaného emailem o součinnost, žalovaný odpověděl dne 13.9.2022, že se omlouvá, je mimo ČR, více už nereagoval, žalobkyně na místo vyslala mobilního technika, který sepsal záznam o poškození vozidla ze dne [datum] a kde potvrdil poškození vozidla a přívěsu, následovala doprohlídka vozidla po demontáží nárazníku. Náklady na opravu osobního vozidla byly stanoveny předběžnou kalkulací ze dne 2.12.2022 od [právnická osoba] a B [právnická osoba], která následně provedla i samotnou opravu. Cena opravy byla kalkulována na částku 62 323,23 Kč, následná faktura za opravu osobního vozidla od této společnosti byla vystavena na částku 43 208 Kč. Náklad, následně byl dopisem dne 3.3.2022 seznámen poškozený s výší pojistného plnění v částce 17 686 Kč Náklady na opravu přívěsného vozíku byly stanoveny v zakázkovém listu ze dne 26.11.2022 na částku 8 109 Kč, který je zároveň i fakturou. Žalobkyně doložila, že poškozenému vyplatila celkem částku 51 317 Kč, a to doklady o plnění pojistného v částce 432 208 Kč, 1 407 Kč a 6 702 Kč. Žalobkyně sdělila poškozenému výši pojistného plnění dopisy ze dne 27.12.2022, 2.1.2023 a 13.12.2022. Žalobkyně na žalovaného několikrát obrátila s výzvou k zaplacení postihu, a to prostřednictvím přípisu ze dne 2.1.2023 a 17.1.2023, v němž byl žalovaný s poukazem na skončenou likvidaci pojistné události vyzván k zaplacení částky 51 317 Kč představující poskytnuté pojistné plnění představující škodu na poškozeném vozidle s přívěsem již vyplacenou. O úhradu celkové částky ve výši 51 317 Kč byl žalovaný vyzván žalobkyní ještě prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 13.3.2023, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne. 4. V souladu s § 10 odst. 1 písm. b zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. V souladu s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Po kvalifikaci zjištěného skutkového stavu, resp. uvedeného skutkového závěru má soud za to, že žalobkyně má podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jako pojistitel proti žalovanému, právo na náhradu toho, co za něho plnila, neboť žalovaný řídil vozidlo, nepřizpůsobil rychlost své jízdy povětrnostním podmínkám, způsobil nárazem svého vozidla škodu na poškozeném vozidle a přívěsu a z místa nehody ujel, aniž by sepsal s poškozeným protokol o poškození vozidla či oznámil nehodu Policii ČR. Žalobkyně prokázala výplatu za opravu poškozeného vozidla, s jejíž výší nejsou spojeny pochybnosti, kterou po žalovaném následně marně požadovala uhradit v rámci svého regresního nároku. Soud dále vyhověl požadavku žalobkyně, a žalovanému uložil z dlužné částky zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. jdoucí ode dne následujícího po splatnosti uvedené částky, která není v rozporu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 685,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 053 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 317 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve